Lubomír Brožek
Rozhovory s nesmrtelnými : Leonardo da Vinci, J.A.Komenský, Blaise Pascal, Giacomo Casanova, Saint --Just, Edgar A. Poe, Ladislav Klíma, Albert Einstein, František Gellner, Franz Kafka, Josef Čapek, Karel Čapek, Agatha Christie, Salvador Dalí, Vladimír Holan

Lubomír Brožek

Vyrostl v Praze v rodině ministerského úředníka. Vyučil se radiomechanikem v odborném učilišti Tesly Hloubětín . Po vojenské službě v Karlových Varech a Mariánských Lázních pracoval v Tesle Hloubětín, zpočátku jako technik, od roku 1980 jako redaktor závodního časopisu Mladá Tesla. V roce 1988 ve svobodném povolání, od února 1989 byl vedoucím tiskového oddělení Svazu českých spisovatelů. Po jeho zániku v květnu 1990 byl postupně redaktorem deníku Demokrat, měsíčníku F revue a vydavatelství Studio dobré nálady. Od roku 1992 byl redaktorem a poté šéfredaktorem televizního týdeníku pro děti Obražofka.Od roku 1993 byl ve svobodném povolání, spolupracoval s reklamními agenturami a televizními stanicemi. V letech 1994–1997 byl předsedou Klubu českých spisovatelů. V letech 2003–2004 byl vedoucím redaktorem internetového zpravodaje České obce sokolské. Nyní je opět ve svobodném povolání a působí jako principál kočovné divadelní společnosti při občanském sdružení Ars forum. První trojverší uveřejnil v Mladém světě , básně, glosy a recenze dále publikoval v Mladé frontě, Práci, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Dikobrazu, A–Almanachu autorů, Listech Klubu přátel poezie, Rudém právu, Občanském deníku, Květech, Betty, Britských listech, Právu aj. Své výtvarné práce vystavoval v roce 1999 v galerii Pražský kabinet. V roce 2008 uvedlo Divadlo 90 - U Valšů Brožkovu divadelní hru Perlová svatba . Publicistické články a aforismy psal též pod šifrou lub, výjimečně pod pseudonymy Ludvík Zrzavý a Jacob van Blom. V Brožkově poezii dominuje záměrný příklon k nadosobním úběžníkům života. Básník se chce identifikovat s obecnější společenskomorální dikcí a zároveň se vzpírá tendencím popírajícím čistotu jeho duchovního úsilí. Zřetelné tíhnutí k „příběhovosti“ je inspirováno především Josefem Kainarem a Františkem Hrubínem. Brožkova reflexivní epika se i v nejinte...