Ivan Klíma, Philip Roth
Rozhovor v Praze

1990 | Nakladatelství Evropský kulturní klub

Rozhovor Ivana Klímy s americkým spisovatelem Philipem Rothem o české disidentské a emigrantské literatuře, o jejím poslání a lidech, kteří ji tvořili. Rozhovor původně vyšel v The New York Review 12. 4. 1990, česky pak knižně vyšel jako katalog k výstavě Kde domov můj?. Rozhovor Ivana Klímy s americkým spisovatelem Philipem Rothem o české disidentské a emigrantské literatuře, o jejím poslání a lidech, kteří ji tvořili. Rozhovor původně vyšel v The New York Review 12.… 4. 1990, česky pak knižně vyšel jako katalog k výstavě Kde domov můj?.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	29
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085212080
ISBN:	9788085212082
Ilustrátor:	Karel Haloun
Překladatel:	Zora Wolfová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 5. 2026 16:52
Číslo položky:	1735785

O autorech

Ivan Klíma

Ivan Klíma, rodným jménem Ivan Kauders , je český spisovatel a dramatik s židovskými kořeny, syn vynálezce a světového odborníka na silnoproudé motory Viléma Klímy. V současné době je spolu s Milanem Kunderou a Patrikem Ouředníkem nejpřekládanějším žijícím českým autorem. Narodil se v Praze a za druhé světové války strávil tři a půl roku v koncentračním táboře Terezín, ze kterého se dostal jako čtrnáctiletý. Jeho rodiče byli židovského původu. Vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK. Po absolutoriu v roce 1956 pracoval jako redaktor časopisu Květy a v letech 1959–1963 v nakladatelství Československý spisovatel. Poté psal do Literárních novin, Literárních listů , do časopisů Květen, Plamen a Orientace. Vstoupil do KSČ v roce 1953, v roce 1967 byl ze strany vyloučen. V roce 1968 zrušila KSČ jeho vyloučení, a ačkoli byl oficiálně ve straně, neúčastnil se žádných stranických aktivit. Z KSČ ho definitivně vyloučili v roce 1970. V roce 1969 odjel do USA, kde působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě. Po návratu v roce 1970 už byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu a živil se dělnickými profesemi. Jeho dílo je rozsáhlé a žánrově pestré: próza, dramata, reportáže, eseje, fejetony a knížky pro děti. V roce 2013 podpořil založení LES , kterou zakládal Martin Bursík. V roce 2002 mu byla udělena Cena Franze Kafky za celoživotní dílo a knihu Velký věk chce mít též velké mordy o životě a dílu Karla Čapka. V roce 2010 mu byla, v kategorii literatura faktu, udělena cena Magnesia Litera za paměti Moje šílené století. Společně s Jiřím Peňásem se stal laureátem Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2013.

Více od autora

Philip Roth

Philip Milton Roth byl americký spisovatel. Do americké literatury vstoupil v roce 1959 povídkovou sbírkou Goodbye Columbus a od té doby se stal jedním z nejoceňovanějších autorů své generace. Dvakrát získal Národní knižní cenu a stejně tak i Cenu amerických knižních kritiků a řadu dalších ocenění. V roce 1998 svoji sbírku obohatil i o prestižní Pulitzerovu cenu. Řadu literárních ocenění získal i v zahraničí, zejména v Británii a ve Francii. V roce 2003 mu byl na Harvardově univerzitě udělen ceněný titul Doctor of Letters, doktorát za literaturu. Roth je znám svými silně autobiografickými postavami, svým filozofickým a formálním stíráním rozdílů mezi skutečností a smyšlenkou, důmyslně vynalézavým stylem svého vyprávění a svým provokativním odhalováním americké židovské identity. Narodil se jako druhé dítě v židovské rodině, jejíž předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče. Vyrostl v převážně židovské čtvrti města Newark zvané Weequahic, kde také v roce 1950 absolvoval střední školu . Poté vystudoval soukromou Bucknellovu univerzitu v Pensylvánii, kde byla jeho oborem angličtina. Pokračoval pak dál postgraduálním studiem na Chicagské univerzitě, kde získal akademický titul v oboru anglická literatura. Po ukončení studia zde krátce působil jako asistent, poté vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v Iowě a na prestižní Princetonské univerzitě. Ve své akademické dráze pak pokračoval na Pensylvánské univerzitě, kde až do roku 1991, kdy ukončil svoji akademickou kariéru, přednášel literární komparatistiku. V době svého pobytu v Chicagu se Roth seznámil se spisovatelem Saulem Bellowem a s Margaret Martinsonovou, jež se stala jeho první ženou. Jejich rozvod v roce 1963 a smrt Martinsonové při autonehodě v roce 1968 zanechaly v jeho díle trvalou stopu. Rothova první žena byla totiž vzorem pro několik ženských postav ...

Více od autora