Karel Konrád, Petr Křička, Jan Svatopluk Procházka
Rozchod!

1954 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román, v němž autor účtuje s první světovou válkou. Odsuzuje ji na základě zkušeností, které získal v kasárnách záhřebského pluku, v rjecké škole jednoročních dobrovolníků, za chaotického rozkladu fronty a při neslavném tažení na Slovensko roku 1918. Hlavními hrdiny knihy jsou tělesně slabý a churavý Josef Hubáček, poz…ději nadaný malíř a přírodovědec Emanuel Purkyně. První překonává nestvůrnost vojenské mašinerie asketicky důslednou trpnou sabotáží, zdravotnický kadet Purkyně je obrněn zaujetím fanatického badatele. - Přední dílo naší antimilitaristické literatury. Román, v němž autor účtuje s první světovou válkou. Odsuzuje ji na základě zkušeností, které získal v kasárnách záhřebského pluku, v rjecké škole jednoročních dobrovolníků, za chaotického rozkladu fro…nty a při neslavném tažení na Slovensko roku 1918. Hlavními hrdiny knihy jsou tělesně slabý a churavý Josef Hubáček, později nadaný malíř a přírodovědec Emanuel Purkyně. První překonává nestvůrnost vojenské mašinerie asketicky důslednou trpnou sabotáží, zdravotnický kadet Purkyně je obrněn zaujetím fanatického badatele. - Přední dílo naší antimilitaristické literatury.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	305, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Konrád, Karel: Dílo
Vydání:	7. vyd., v Čs. spis. 1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 4. 2023 15:10
Číslo položky:	533893

O autorech

Karel Konrád

Karel Konrád byl prozaik a fejetonista se sklonem k ironii a satiře, významný představitel básnické prózy. Karel Konrád se narodil v Lounech v rodině kupce. Po maturitě na lounksé reálce byl v roce 1917 odveden do armády, z výcviku byl však ze zdravotních důvodů propuštěn do civilu. Jako dobrovolník se zúčastnil několik měsíců vojenského obsazování Slovenska. Po návratu složil Karel Konrád na gymnáziu v Jindřichově Hradci doplňovací maturitu a začal studovat na filozofické fakultě. Studium však nedokončil a pobýval jako společník u básníka Sovy. Od září 1922 učil Karel Konrád na obecné škole, ale po necelém půlroce byl propuštěn pro své komunistické smýšlení. Potom se zabýval jen novinářstvím a literaturou. Karel Konrád byl členem Devětsilu, pracoval jako redaktor Rudého práva, v časopisech Trn, Přestávka Divadla Vlasty Buriana aj. Karel Konrád podnikl cesty do Francie a Itálie, po 2. světové válce i do Jugoslávie, Řecka, Polska a Sovětského svazu. O svých cestách psal reportáže. Do roku 1948 pracoval Karel Konrád v Rudém právu a poté zastával vysoké funkce v zestátněném filmu. Příjemnou Konrádovou zvláštností byla jeho schopnost trvalých a vroucích vztahů k lidem. Jeho ženou byla dcera literárního kritika Bohumila Polana - Milena. Jeho hluboké přátelské vztahy předurčily jeho jemnocitné vykladačství mnoha básníků a umělců vůbec.

Více od autora

Petr Křička

Petr Ladislav Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel z ruštiny a francouzštiny. Byl bratrem Jaroslava Křičky a Pavly Křičkové Homolkové. Petr Křička se narodil 4. prosince 1884 v Kelči u Hranic. Jeho otec byl řídícím učitelem, bratr Jaroslav se stal významným hudebním skladatelem. Ač poměrně brzy ztratil otce, vyrůstal v harmonickém prostředí v úzkém kontaktu s horskou přírodou Českomoravské vysočiny a s jejím prostým lidem; to také podstatně ovlivnilo charakter Křičkovy tvorby. Maturoval v r. 1901 na reálce v Novém Městě na Moravě a pak vystudoval chemii na pražské technice. Jako chemik působil nejdříve v cukrovaru v Hulíně, pak v laboratoři v Karlových Varech, krátce pobyl také v Pasteurově ústavu v Paříži. V l. 1907–1908 učil cizím řečem v Moskvě a po návratu žil do světové války v Praze, kde převážně vyučoval na obchodních školách. Hned v r. 1914 po vypuknutí světové války odešel na haličskou frontu, byl zraněn a pobýval několik měsíců ve vojenských lazaretech. Po válce pracoval na ministerstvu školství a po druhé světové válce byl zaměstnán v Technické knihovně pražských vysokých škol. Zemřel 25. 7. 1949 v Okarci u Náměště nad Oslavou. Podobu české poezie Křička výrazně ovlivnil především svou ranou lyrickou tvorbou, jíž předjal její poválečný vývoj. Už v prvotině Šípkový keř se neobyčejně šťastně setkaly básníkovy osobní dispozice, živý poměr k přírodě a vůbec jeho přímý, otevřený, neproblematický vztah k životu se soudobými tendencemi evropského básnictví, zejména s křesťanským humanismem francouzských básníků , kteří pokorou a láskou doufali obrodit a zlidštit svět. Z tohoto setkání vznikla lyrika základních citových poloh, ostře rozeznávající hierarchii životních hodnot, poezie návratů do dětství v rodném kraji, oslava prostých věcí a životních radostí. Disonanci do této harmonické atmosféry, podporované též s...

Více od autora