Jarmila Glazarová
Roky v kruhu

1936 | Nakladatelství Družstevní práce

Kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším mužem - lékařem. Kniha je životopisem samotné autorky. Zobrazuje zde svůj život na vesnici, vesnické zvyky, lidské povahy lidí, kteří se pohybovali okolo ní, svoje pocity, rozjímání a manželství s o mnoho starším muže…m - lékařem.

Stav

dobrý, zkosený hřbet

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý bez obálky, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	vázaná
Počet stran:	440
Jazyk:	česky
Edice:	140. svazek ed. 140. svazek ed. Živé knihy. A
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2026 8:54
Číslo položky:	1678615

O autorovi

Jarmila Glazarová

Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně. Byla starší ze dvou dcer úředníka Gottharda Glazara a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové . Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech . Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. 2. 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919–1921 vychodila. V roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského , lékaře v Klimkovicích, o 29 let staršího. Život s dr. Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy. Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939–1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí. Jako literátka se Jarmila Glazarová po 2. světové válce věnovala publicistice. V letech 1946–1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Be...

Více od autora