Svatopluk Čech
Roháče na Sioně : dramatická báseň

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Roháč na Sioně, který je přesvědčivým důkazem Čechovy lásky k husitskému revolučnímu odkazu, zůstal jenom torsem, nicméně torsem významným. S.Č. ,rozvíjí před námi úděsný obraz národního rozbroje, jak vyvrcholil bratrovražednou bitvou u Lipan, ukazuje přesvědčivě podíl jednotlivých vrstev národa na něm, i příčiny jeho,… odhaluje zrádce národní, a posléze líčí síť lstivých intrik Zikmundových, horlivě podporovaných církev. feudály, proti pozůstatkům revolučních vymožeností husitských válek. Teprve v závěru dochované části vstupuje na scénu jako přímý aktivní dramatický činitel Roháč z Dubé: v okamžiku, kdy odmítá hrdě jakýkoli kompromis se Zikmundem a jeho přisluhovači, tedy v okamžiku, kdy se rozvíjí vlastní jádro dramatu, rukopis končí ... S.Č. tu ovšem zdůrazňuje národní stránku husitství, avšak zřetelně vidí i jeho hospodařské, sociální příčiny a zřetelně ukazuje chyby a příčiny úpadku husitského hnutí. A v tom tkví zároveň ona výmluvnost Čechova dramatic. zlomku: že ukazuje chyby a příčiny neúspěchů v minulosti, z nichž je možno i nutno se učit, ukazuje je s takovou jasnozřivostí, že se z nich můžeme a musíme učit i my dnes." Roháč na Sioně, který je přesvědčivým důkazem Čechovy lásky k husitskému revolučnímu odkazu, zůstal jenom torsem, nicméně torsem významným. S.Č. ,rozvíjí před námi úděsný obraz národního rozbroje, jak… vyvrcholil bratrovražednou bitvou u Lipan, ukazuje přesvědčivě podíl jednotlivých vrstev národa na něm, i příčiny jeho, odhaluje zrádce národní, a posléze líčí síť lstivých intrik Zikmundových, horlivě podporovaných církev. feudály, proti pozůstatkům revolučních vymožeností husitských válek. Teprve v závěru dochované části vstupuje na scénu jako přímý aktivní dramatický činitel Roháč z Dubé: v okamžiku, kdy odmítá hrdě jakýkoli kompromis se Zikmundem a jeho přisluhovači, tedy v okamžiku, kdy se rozvíjí vlastní jádro dramatu, rukopis končí ... S.Č. tu ovšem zdůrazňuje národní stránku husitství, avšak zřetelně vidí i jeho hospodařské, sociální příčiny a zřetelně ukazuje chyby a příčiny úpadku husitského hnutí. A v tom tkví zároveň ona výmluvnost Čechova dramatic. zlomku: že ukazuje chyby a příčiny neúspěchů v minulosti, z nichž je možno i nutno se učit, ukazuje je s takovou jasnozřivostí, že se z nich můžeme a musíme učit i my dnes."

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	254
Jazyk:	česky
Edice:	52. svazek ed. 52. svazek ed. Národní klenotnice
Vydání:	Vyd. 1. (v Čs.spis.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 5. 2025 11:54
Číslo položky:	1227583

O autorovi

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka. Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým...

Více od autora