Karel Jaromír Erben: Říkadla, písničky a hádanky

Karel Jaromír Erben, František Bartoš
Říkadla, písničky a hádanky

1958 | Státní nakladatelství dětské knihy

Zdají se vám obrázky v této knížce povědomé? Aby ne! Několik generací vyrostlo na Živé abecedě s obrázky tohoto ilustrátora nebo možná znáte jeho Svět zvířat.
Stejně jako prarodiče nebo rodiče zpívali a deklamovali říkadla dnešním maminkám a tatínkům, zkuste i vy v dnešní uspěchané době knížkou listovat, a třeba si …i zazpívat.
Ze sbírek K. J. Erbena a F. Bartoše vybrala a uspořádala Olga Štruncová. Zdají se vám obrázky v této knížce povědomé? Aby ne! Několik generací vyrostlo na Živé abecedě s obrázky tohoto ilustrátora nebo možná znáte jeho Svět zvířat.
Stejně jako prarodiče nebo rodiče zpív…ali a deklamovali říkadla dnešním maminkám a tatínkům, zkuste i vy v dnešní uspěchané době knížkou listovat, a třeba si i zazpívat.
Ze sbírek K. J. Erbena a F. Bartoše vybrala a uspořádala Olga Štruncová.

Stav

Mírně opotřebená

zašlé desky, vazba povolená, lepená vazba, zašlé stránky, lepené stránky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé desky, vazba povolená, lepená vazba, zašlé stránky, lepené stránky
Vazba:	pevná
Počet stran:	67 nečíslovaných
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Antonín Pospíšil
Vydání:	3. vydání (v SNDK 3.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2025 12:35
Číslo položky:	1323220

O autorech

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů , jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách , jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních , , která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno Erban. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel. Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně ...

Více od autora

František Bartoš

Pedagog, jazykovědec, etnograf. Významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě. Narodil se v Mladcové u Zlína. Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: filologa F. Miklošiče a moravského historika a jazykovědce A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnázium v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu. Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské , Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk , čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění . Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala naplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů ...

Více od autora