Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Max Brod
Reubeni, kníže židovské

Max Brod
Reubeni, kníže židovské - PŘEDNOSTNÍ VÝTISK 11 z 50

1929 | Nakladatelství Sfinx

Renesanční historický román. Renesanční historický román.

Stav

Velmi dobrý

číslováno, oděrky na hřbetu desek, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	přednostní výtisk 11 z 50 na similijapanu, typografie F. J. Müller, z knihovny Stanislava Kohouta
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	367
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	F. J Müller
Překladatel:	Jan Grmela
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Pyramida, 364. svazek ed. 364. svazek ed. Nové cíle
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 4. 2024 14:16
Číslo položky:	829891

O autorovi

Max Brod

Max Brod byl pražský židovský německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel, člen Pražského kruhu. Zasloužil se o publikování literární pozůstalosti Franze Kafky a významnou měrou přispěl k jeho celosvětové proslulosti. Má rovněž zásluhy o šíření české kultury v zahraničí. Max Brod byl synem Adolfa Broda, ředitele banky Union v Praze, a jeho ženy Františky, rozené Rosenfeldové. V dětství ho postihlo vážné onemocnění páteře. Měl také ještě mladšího bratra Ottu Broda , který zemřel v Osvětimi. Studoval na uznávaném Německém státním reálném gymnáziu v Praze. Poté vystudoval práva na Německé univerzitě v Praze a získal doktorát. Velmi záhy se začal zajímat o literaturu a jeho první literární práce se objevily již v první dekádě 20. století. Poté pokračoval v psaní prózy i literárních studií až do konce svého života. Zásadním způsobem se zasloužil o publikaci děl svého v té době již zesnulého přítele Franze Kafky. K vydání připravil také Kafkovy deníky a korespondenci. Po absolvování vysoké školy v roce 1907 byl Brod zaměstnán jako úředník u Pražského poštovního ředitelství. Na tomto zaměstnání jej, podobně jako jeho přítele, Franze Kafku, zaujala především relativně kratší pracovní doba, jež mu umožnila věnovat se i literární tvorbě. Na Pražském poštovním ředitelství pracoval do roku 1924, kdy se stal kulturním referentem československé vlády. V letech 1929 až 1939 byl hudebním a divadelním kritikem pražských německých novin Prager Tagblatt. Před první světovou válkou začal silně pociťovat své židovské kořeny a živě se zajímal o sionistické hnutí Theodora Herzla. Po ustavení samostatného Československa byl jmenován viceprezidentem Židovské národní rady. Dne 2. února 1913 se v Praze oženil s o rok starší Elsou Taussigovou , dcerou Eduarda Taussiga a Hermíny roz. Wahleové. V roce 1939 emigrovali s manželkou...

Více od autora