Knihy
Beletrie
Česká literatura
Zdena Bratršovská
Renáta nad hlavou a jiné povídky

Zdena Bratršovská: Renáta nad hlavou a jiné povídky

Zdena Bratršovská, František Hrdlička
Renáta nad hlavou a jiné povídky

2007 | Nakladatelství Akropolis

Společným motivem těchto lidských příběhů je snad politování vzbuzující osamělost jejich protagonistů. Přičemž nejde ani tak o osamělost "prostorovou", jako spíše o opuštěnost, ztracenost, bezprizornost životní. Hrdinou titulní povídky je kriminálník, který se vcítí do nespatřené dívky natolik, že zapomene na vlastní o…bezřetnost. Další, lítost vzbuzující hrdinkou je dívka snažící se získat lásku týrajících rodičů, jiná, která je v rodině nadbytečná, je konfrontována se smrtí jediné blízké osoby, která jí zbyla. Dalšími povídkami procházejí groteskně vymknutí intelektuálové, kteří zrazují to, co vyznávají, venkovští blázni, zvrhlé travičky s trýznivou minulostí, či dvojice hravých potrhlých důchodců s klaunskými nápady - jsou to vesměs lidé, kteří si razí cestu životem, ať to stojí co stojí, navzdory osobním posedlostem či handicapům. Většina povídek je zasazena do reálného prostředí, ale některé obsahují prvky sci-fi a hororů. Kniha nenabízí idylické vyprávěnky; jsme konfrontováni se světem vcelku nehezkým a s lidskou podivností, tvrdostí i zvráceností. Společným motivem těchto lidských příběhů je snad politování vzbuzující osamělost jejich protagonistů. Přičemž nejde ani tak o osamělost "prostorovou", jako spíše o opuštěnost, ztracenost, bezprizorno…st životní. Hrdinou titulní povídky je kriminálník, který se vcítí do nespatřené dívky natolik, že zapomene na vlastní obezřetnost. Další, lítost vzbuzující hrdinkou je dívka snažící se získat lásku týrajících rodičů, jiná, která je v rodině nadbytečná, je konfrontována se smrtí jediné blízké osoby, která jí zbyla. Dalšími povídkami procházejí groteskně vymknutí intelektuálové, kteří zrazují to, co vyznávají, venkovští blázni, zvrhlé travičky s trýznivou minulostí, či dvojice hravých potrhlých důchodců s klaunskými nápady - jsou to vesměs lidé, kteří si razí cestu životem, ať to stojí co stojí, navzdory osobním posedlostem či handicapům. Většina povídek je zasazena do reálného prostředí, ale některé obsahují prvky sci-fi a hororů. Kniha nenabízí idylické vyprávěnky; jsme konfrontováni se světem vcelku nehezkým a s lidskou podivností, tvrdostí i zvráceností.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	214
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073040883
ISBN:	9788073040888
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2022 13:27
Číslo položky:	405428

O autorech

Zdena Bratršovská

Zdena Bratršovská je česká spisovatelka, básnířka a publicistka. Od roku 1974 tvoří stálý autorský tandem s Františkem Hrdličkou. Narodila se 13. května 1951 v Praze v rodině ekonoma a úřednice. V mládí navštěvovala baletní školu v Ústí nad Labem, kde žila až do maturity. V lednu 1969 zorganizovala pěší pochod studentů SVVŠ z Ústí do Prahy na pohřeb Jana Palacha. Zapsala se na Filozofickou fakultu UJEP v Brně , obor sociologie-historie, ale studia po roce zanechala. V letech 1970–1972 se stala členkou experimentální scény Bílé divadlo, které založil František Hrdlička a které vedl společně s režisérem Milošem Horanským. Tento soubor byl prvou alternativní scénou v Česku. Prostřednictvím improvizace hledal podprahové zdroje tvořivosti a zároveň fungoval jako antropologická laboratoř; členové souboru zkoušeli v poloilegálních podmínkách . V roce 1972 musel soubor svou činnost z politických důvodů přerušit. Od roku 1974 zahájili Zdena Bratršovská a František Hrdlička svou literární spolupráci, která trvá dodnes. Jejich prozaický debut Sebranci z roku 1975 koloval jako samizdat mezi studenty a trampy . Zdena Bratršovská debutovala souborem veršů Džbán bez ucha, který překvapivě prošel cenzurou. Během normalizace žila v Praze; vystřídala řadu zaměstnání, v nichž nebylo nutné spolupracovat s komunistickým režimem . Od roku 1983 byla ve svobodném povolání. V roce 1990 byla jmenována do výboru Českého literárního fondu, Obce spisovatelů a PEN klubu. V letech 1990 se spolu s Františkem Hrdličkou aktivně věnovali publicistické činnosti , přispívali do Českého rozhlasu a natočili několik televizních dokumentů. O...

Více od autora