Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Regulace v průmyslové aplikaci

Vladimír Strejc, Milan Balda, Miloslav Krampera

Státní nakladatelství technické literatury | 1958


199 Kč 159 Kč

Stav:
Dobrý
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 174
Jazyky: česky
Edice: Řada chemické literatury 76x
Vydání: 1. vydání
Vydáno v: Praha
Vystaveno: po 4. září 2023 14:44
Číslo položky: 629397

Příručka pro praktiky a učebnice ke studiu.
Obsah: Úloha samočinné regulace. Zákl. vlastnosti samočinné regulace. Regulovaná soustava. Regulátor. Jednotlivé části regulátoru (čidlo, převodník a stavědlo, předrozvodník, servomotor, rozvod, spojovací cesty). Konstrukční schemata regulátorů. Volba regulátoru. Optimální seřízení samočinného regulátoru. Možnosti zlepšení regulace.
Zpracováno podle vzoru sovětské publikace V. L. Lossievského "Avtomatičeskoje regulirovanije", určeno středním technickým kádrům, doplněno 179 obr. a nákresy, rejstřík.

Komentáře ke knize
Vladimír Strejc

Narozen 17. 3. 1948. Teolog, dlouholetý unitářský a posléze kvakerský duchovní, svobodný zednář, absolvent několika teologických škol , americký občan. Koncem 70. let 20. století odešel do emigrace do USA, také v důsledku šikany ze strany Státní bezpečnosti. V letech 1991–2000 působil v české Unitarii, kde však v té době došlo k rozkolu. Nakonec z ČR odešel a působil v USA jako kvakerský duchovní. Publikoval několik knih v češtině i angličtině, mimo jiné Planetu Logo, Paprsky světla či spis Zednáři, jejich tajemství, historie a duchovní cesta. Publikačně se též zabýval dějinami světového i českého unitářství.

Milan Balda

Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Adoptujte knihu jen za 29 Kč.

Nemůžete si vybrat? Zvolte si žánr a my vybereme za vás.

Zjistit více