Michail Sergejevič Gorbačev: Reformátoři nebývají šťastní

Michail Sergejevič Gorbačev, Zdenek Mlynar
Reformátoři nebývají šťastní : dialog o "perestrojce", Pražském jaru a socialismu

1995 | Nakladatelství Victoria Publishing

Dialog ruského státníka a českého levicového politika, zaměřený na významné události a trendy 2. poloviny 20 století, hlavně na krizi teorie a praxe socialismu. Dialog ruského státníka a českého levicového politika, zaměřený na významné události a trendy 2. poloviny 20 století, hlavně na krizi teorie a praxe socialismu.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	207 , 8 nečíslovaných obrazové přílohy
Jazyk:	česky
ISBN10:	808586598X
ISBN:	9788085865981
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 11. 2024 12:39
Číslo položky:	1053578

O autorech

Zdenek Mlynar

Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950–1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity . Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 byl vyloučen z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum, kde se věnoval na vědecké úrovni entomologii. Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. Tam přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie. Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku. Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Budínová-Mlynářová-Klímová. Dcera Milena Bartlová je profesorka historie umění, syn Vladimír Mlynář je manažer. Druhou manželkou se stala česká spisovatelka Irena Dubská se kterou od konce sedmdesátých let žil společně v exilu. V druhém manželství s Irenou Dubs...

Více od autora