Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Jaroslava Janáčková
Řeč dopisů, řeč v dopisech Boženy Němcové

Jaroslava Janáčková
Řeč dopisů, řeč v dopisech Boženy Němcové

2001 | Nakladatelství ISV

Opět můžeme číst srdce i duši drásající dopisy. Tentokrát jsou však podrobeny analýze jazykové, zasazené do doby, ve které je autorka psala a jakým jazykem je psala . Dopis, velmi intimní písemná komunikace, bude v odkazu této spisovatelky hrát vždy významnou roli, resp. je podstatnou součástí jejího celoživotního díla…. Opět můžeme číst srdce i duši drásající dopisy. Tentokrát jsou však podrobeny analýze jazykové, zasazené do doby, ve které je autorka psala a jakým jazykem je psala . Dopis, velmi intimní písemná komu…nikace, bude v odkazu této spisovatelky hrát vždy významnou roli, resp. je podstatnou součástí jejího celoživotního díla.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	198
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085866838
ISBN:	9788085866834
Ilustrátor:	Jiří Kolář
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2023 10:37
Číslo položky:	486028

O autorovi

Jaroslava Janáčková

Jaroslava Janáčková, rodným jménem Jaroslava Musilová, je česká literární historička. Zabývá se především českým literárním 19. stoletím, zejména dílem Aloise Jiráska, Boženy Němcové či Jakuba Arbese. Maturovala v roce 1949 na reálném gymnáziu v Chotěboři. Poté vystudovala češtinu a ruštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Zde ji vedl Felix Vodička, k jehož odkazu se nikdy nepřestala hlásit. Absolvovala roku 1952. Rok poté získala titul ještě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté až do roku 1959 vědecky pracovala na pedagogické fakultě, kde v roce 1963 získala titul kandidát věd, a na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK, kde působila do roku 1985. Pak až do roku 1988 pak pracovala na katedře dějin umění a estetiky stejné fakulty, v letech 1988–1989 v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1990 se vrátila na katedru české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK, kde se stala docentkou a brzy na to i profesorkou . V roce 1996 odešla do důchodu, další dva roky však ještě přednášela. Po sametové revoluci se více zaměřila na dílo Boženy Němcové. Byla i jednou z editorek její vydané korespondence. Její manžel František Janáček byl rovněž literární historik, stejně tak její syn Pavel Janáček.

Více od autora