Arnošt Vaněček
Rastislavův meč

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Historie Velké Moravy z doby, kdy se tato říse stala kulturní a politickou křižovatkou Evropy. Autor nechtěl být v tomto díle pouhým dějepiscem faktu; je to více napínavá beletristická studie o dějích raného středověku.Vědecký materiál spoléhá zde na tvůrčí fantazii moderního člověka a je záměrně koncipován na pozadí s…iluety dneška. Historie Velké Moravy z doby, kdy se tato říse stala kulturní a politickou křižovatkou Evropy. Autor nechtěl být v tomto díle pouhým dějepiscem faktu; je to více napínavá beletristická studie o dějích… raného středověku.Vědecký materiál spoléhá zde na tvůrčí fantazii moderního člověka a je záměrně koncipován na pozadí siluety dneška.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	125
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 2. 2024 14:13
Číslo položky:	761663

O autorovi

Arnošt Vaněček

Arnošt Vaněček byl úředník, překladatel, spisovatel, prezident českého PEN klubu. Narodil se v Nových Benátkách, které jsou dnes součástí Benátek nad Jizerou. Jako otec byl v matrice zapsán umělecký zahradník Jan Vaněček , zahradník v tehdejším Německém Brodu, jako matka jeho manželka Marie rozená Vanclová . Podle vyjádření Arnošta Vaněčka však jeho matka manžela brzy po svatbě opustila a vrátila se do rodných Nových Benátek. Tam se seznámila se skutečným otcem, notářem Arnoštem Čeřovským. Ten ale roku 1904 zemřel a ke změně matričního záznamu nedošlo. Po „matričním“ otci měl Arnošt Vaněček příjmení, po skutečném křestní jméno. Obchodní akademii začal studovat v roce 1914 v Hradci Králové, maturoval po válce roku 1918 v Praze a nastoupil jako úředník na revizní odbor ministerstva národní obrany. Další zaměstnání měl v bankách a při něm studoval politickou ekonomii, estetiku a literaturu na pražské Karlově univerzitě. Roku 1921 se stal členem Komunistické strany Československa a po roce 1930 se angažoval v Umělecké besedě. V letech 1929–1937 založil a řídil v Praze nakladatelství bibliofilií, v němž vydával bibliofilskou edici Mys dobré naděje . V roce 1940 byl zatčen gestapem a rok strávil v řadě vězení . Roku 1941 byl propuštěn a vrátil se k práci bankovního úředníka. O rok později se stal redaktorem v Nakladatelství Josef Lukasík a stal se i členem vedení Umělecké besedy. Po skončení druhé světové války pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, odtud šel do filmového odboru ministerstva informací a další změnou byl do roku 1957 archiv Svazu československých spisovatelů. Po tomto roce se stal překladatelem z angličtiny a spisovatelem z povolání. V letech 1952...

Více od autora