Jiří Svoboda, Marča Arichteva
Rašín

2018 | Nakladatelství Česká televize

Dramatický příběh nesmlouvavého muže v okamžicích boje za samostatný stát.
Kniha zachycuje úsek ze života Aloise Rašína v období od atentátu na následníka trůnu 28. června 1914 do atentátu na tohoto možná nejpozoruhodnějšího ze všech „mužů 28. října“, tj. do 5. ledna 1923, respektive do jeho skonu 18. února 1923. Př…íběh sám o sobě dramatický autoři kombinují s neméně dramatickým faktografickým kontextem, cenným zejména pro pochopení událostí, které předcházely vzniku samostatného Československa. Jestliže Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš vyvíjeli v zahraniční emigraci diplomatické úsilí na vymanění se z područí rakousko-uherské monarchie, tak Karel Kramář, Josef Scheiner, Přemysl Šámal a zejména Alois Rašín spolu s dalšími neváhali do protirakouského odboje nasadit vlastní svobodu s rizikem trestu nejvyššího v podobě ztráty života za velezradu říše. Vykonání rozsudku trestu smrti unikli jen o vlásek.
Euforii spojenou se vznikem samostatného státu Alois Rašín proměnil v činorodou státoprávní činnost. Jeho obrovská intelektuální kapacita, prozíravost a pracovitost se pak naplno projevily v první československé vládě, kde z postu ministra financí zvládl během dvou týdnů provést odluku národní měny od měny rakouské a během pouhých šesti měsíců vybudovat základy ekonomiky nového státu. Alois Rašín byl psychicky i fyzicky velmi odolný, zásadový a nesmlouvavý. Restriktivní ekonomická opatření, která měla postavit mladou republiku na nohy, uplatňoval pod heslem „pracovat a šetřit“. Tímto krédem se řídil i v soukromém životě. Z autentických vzpomínek jeho ženy, syna Ladislava a pamětníků je patrné, že historky o jeho záplatovaných šatech a spravovaných botách nijak nepřehánějí.

Ze závěrečného slova spoluautora knihy Jiřího Svobody se čtenář dozví mnohé nejen o natáčení jeho stejnojmenného dvoudílného televizního filmu, ale také o dalších skutečnostech nalezených v archivech, korespondenci, historické literatuře i o setkávání s pravnučkou Aloise Rašína. I proto se autoři rozhodli v knize nastínit život Rašínova syna Ladislava, jehož osud jako by až děsivě kopíroval osud otce. Dramatický příběh nesmlouvavého muže v okamžicích boje za samostatný stát.
Kniha zachycuje úsek ze života Aloise Rašína v období od atentátu na následníka trůnu 28. června 1914 do atentátu na tohot…o možná nejpozoruhodnějšího ze všech „mužů 28. října“, tj. do 5. ledna 1923, respektive do jeho skonu 18. února 1923. Příběh sám o sobě dramatický autoři kombinují s neméně dramatickým faktografickým kontextem, cenným zejména pro pochopení událostí, které předcházely vzniku samostatného Československa. Jestliže Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš vyvíjeli v zahraniční emigraci diplomatické úsilí na vymanění se z područí rakousko-uherské monarchie, tak Karel Kramář, Josef Scheiner, Přemysl Šámal a zejména Alois Rašín spolu s dalšími neváhali do protirakouského odboje nasadit vlastní svobodu s rizikem trestu nejvyššího v podobě ztráty života za velezradu říše. Vykonání rozsudku trestu smrti unikli jen o vlásek.
Euforii spojenou se vznikem samostatného státu Alois Rašín proměnil v činorodou státoprávní činnost. Jeho obrovská intelektuální kapacita, prozíravost a pracovitost se pak naplno projevily v první československé vládě, kde z postu ministra financí zvládl během dvou týdnů provést odluku národní měny od měny rakouské a během pouhých šesti měsíců vybudovat základy ekonomiky nového státu. Alois Rašín byl psychicky i fyzicky velmi odolný, zásadový a nesmlouvavý. Restriktivní ekonomická opatření, která měla postavit mladou republiku na nohy, uplatňoval pod heslem „pracovat a šetřit“. Tímto krédem se řídil i v soukromém životě. Z autentických vzpomínek jeho ženy, syna Ladislava a pamětníků je patrné, že historky o jeho záplatovaných šatech a spravovaných botách nijak nepřehánějí.

Ze závěrečného slova spoluautora knihy Jiřího Svobody se čtenář dozví mnohé nejen o natáčení jeho stejnojmenného dvoudílného televizního filmu, ale také o dalších skutečnostech nalezených v archivech, korespondenci, historické literatuře i o setkávání s pravnučkou Aloise Rašína. I proto se autoři rozhodli v knize nastínit život Rašínova syna Ladislava, jehož osud jako by až děsivě kopíroval osud otce.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 21. 7. 2025

	Stav Nová nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 21. 7. 2025	~~99 Kč~~ 79 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	190 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074043053
ISBN:	9788074043055
Edice:	Edice ČT
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:39
Číslo položky:	997886

O autorech

Jiří Svoboda

Narozen 5.5.1945 v Kladně. Filmový režisér a scénárista,politik.

Více od autora

Marča Arichteva

Po základní škole se s vědomím, že má před sebou dlouhou životní cestu, vydala z rodního kraje, aby pilně studovala a nakonec i absolvovala v roce 1970 na Střední filmové škole v Čimelicích. Následující léta zasvětila práci pro Československou televizi, Televizní studio Ostrava, kde začínala od píky, později jako redaktorka, dramaturgyně a také producentka. Od června 2002 do současné doby je vedoucí dramaturgyní České televize Praha. Souběžně stačila úspěšně vystudovat FAMU, katedru produkce a řízení, kterou ukončila v roce 1980. Jako dramaturgyně nebo producentka spolupracovala s mnoha televizními štáby. V její tvůrčí skupině se zpravidla realizovaly pořady různého charakteru. Vedle televizních inscenací, záznamů divadelních představení zejména natáčených v moravských divadlech, se podílela i na projektech výslovně hudebního typu, např.: Sešli se, či dokumentárních cyklů: Děti okamžiku; Jarmark; Wroclav a dal. Za léta svého působení v ostravském studiu úzce spolupracovala se spisovatelem Zdeňkem Zapletalem, který na základě své knižní předlohy napsal svůj první televizní scénář pro televizní film Kobova garáž /rež. J. Procházka. Podílela se např. na scénáři o rockerovi potížistovi pod titulem Comeback /rež. V. Křístek/, ve spolupráci s Richardem Krajčem. Jako vedoucí dramaturg je podepsána pod třemi distribučními projekty. Nejprve to byla retro komedie Konto separato aneb Anatomie omylů jednoho podvodníka /rež. Dušan Klein/ o klikatých životních cestách legendárního podvodníka Zajíčka. Dalším úspěšným projektem byla pohádka na motivy josefínských legend Císař a tambor, kterou napsal a konečně i režíroval režisér Václav Křístek. Významný distribučním projektem byl Pramen života – Der Lebensborn, natočený podle stejnojmenného scénáře spisovatele a scénáristy Vladimíra Körnera, který režijně vedl režisér Milana Cieslara. Tento snímek získal na 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně v roce 2000 hlavní cenu Zlatý střevíček a současně...

Více od autora