Knihy
Doprava a auto-moto
Letadla
Ivo Pejčoch
Raketová letadla druhé světové války

Ivo Pejčoch
Raketová letadla druhé světové války

2016 | Nakladatelství Svět křídel

Kniha se věnuje neobvyklé kategorii vojenského letectva, pilotovaným letadlům poháněným raketovými motory. V období mezi dvěma světovými válkami umožnil technických vývoj přistoupit ke stavbě a zkouškám prvních raketových letounů. Zprvu se jednalo o vyloženě experimentální stroje, odtud však nebylo daleko k úvaze o jej…ich vojenském využití. Raketový pohon nabízel jinak nedosažitelnou rychlost a dostup, což vedlo některé konstruktéry k návrhu strojů tohoto druhu.
Od nich byl jenom krok k dalšímu využití raketových technologií, návrhům pilotovaných letadel. Většina z nich se z nejrůznějších příčin nedostala do výzbroje, druhá světová válka však byla jediným konfliktem v dosavadních dějinách, kdy nebe ozařovaly plameny z trysek válčících raketových letounů. Vedle bojových operací Messerschmittova Me 163 Komet a japonské sebevražedné Ohky vznikla na obou stranách válečné barikáda celá řada dalších raketových letadel, které však nepřekročily pokusnou fázi vývoje.
Práce na pilotovaných raketových letounech pro bojové účely pokračovaly ještě několik let po válce, prudce rostoucí výkony mnohem praktičtějších proudových letadel je však z této oblasti zcela vytlačily. Období druhé světové války a let před jejím vypuknutím je tak v letecké historii výjimečné i z pohledu raketového vývoje. Kniha se věnuje neobvyklé kategorii vojenského letectva, pilotovaným letadlům poháněným raketovými motory. V období mezi dvěma světovými válkami umožnil technických vývoj přistoupit ke stavbě a zkoušk…ám prvních raketových letounů. Zprvu se jednalo o vyloženě experimentální stroje, odtud však nebylo daleko k úvaze o jejich vojenském využití. Raketový pohon nabízel jinak nedosažitelnou rychlost a dostup, což vedlo některé konstruktéry k návrhu strojů tohoto druhu.
Od nich byl jenom krok k dalšímu využití raketových technologií, návrhům pilotovaných letadel. Většina z nich se z nejrůznějších příčin nedostala do výzbroje, druhá světová válka však byla jediným konfliktem v dosavadních dějinách, kdy nebe ozařovaly plameny z trysek válčících raketových letounů. Vedle bojových operací Messerschmittova Me 163 Komet a japonské sebevražedné Ohky vznikla na obou stranách válečné barikáda celá řada dalších raketových letadel, které však nepřekročily pokusnou fázi vývoje.
Práce na pilotovaných raketových letounech pro bojové účely pokračovaly ještě několik let po válce, prudce rostoucí výkony mnohem praktičtějších proudových letadel je však z této oblasti zcela vytlačily. Období druhé světové války a let před jejím vypuknutím je tak v letecké historii výjimečné i z pohledu raketového vývoje.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	807573002X
ISBN:	9788075730022
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Cheb
Vystaveno:	25. 6. 2025 15:1
Číslo položky:	1278704

O autorovi

Ivo Pejčoch

Ivo Pejčoch byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou. Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik. V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom. Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat. Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství. V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel. Výběr:

Více od autora