Táňa Nálepková
Ráj na dosah

Táňa Nálepková

Narozena v Praze 3.11.1954, studuje na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze obor Konstrukce a tvorba nábytku a interiéru a pak obory etnografie a historie na Filozofické fakultě UK. Nějaký čas pracuje jako výzkumná pracovnice v oblasti venkovského bydlení. Její vědecká kariéra však bere za své, když se z rustikálního sentimentu vdává za zootechnika a stěhuje se na venkov. Po mateřské dovolené zakotvuje jako muzejnice v benátecké pobočce Okresního muzea v Mladé Boleslavi. Rozvádí se. Po revoluci se pouští s OF do politického boje, je kooptována do městského zastupitelstva a stává se místopředsedkyní MěNV. Pro nedostatek dravosti a stranické discipliny se své politické kariéry vzdává a otevírá si galerii. Stává se její hlavní manažerkou, nákupčí, propagačním výtvarníkem, autorkou a aranžérkou výstav, prodavačkou, účetní, topičkou i uklízečkou. Z minimálního zisku z prodeje keramiky živí výstavní síň, své dvě děti a rekonstruuje starý dům. Po autohavárii galerii zavírá a z bezradnosti jde učit. Na základní škole vydrží dva roky a dva další na mladoboleslavských gymnáziích. Během své profesorské kariéry je zcela neočekávaně angažována mladoboleslavským Škoda Auto Muzeem jako umělecký poradce a tvůrce nejrůznějších výtvarných návrhů. Nejvíce však na sebe upozorňuje jako ilustrátor se svérázným humorem. Po zkušené v devateru řemeslech, vzestupech a pádech, se na jaře roku 1998 uzavírá ve své pracovně a věnuje se jen literární tvorbě. K její osobnostní charakteristice je nutno dodat, že je typickým zrozencem ve znamení Štíra, že v ní bojuje vtipná kaše s depresivním masem, fanatická pracovitost s chorobnou nemotivovaností. Její spisovatelství je determinováno její neschopností kooperace v kolektivu, podřízení se autoritě, ovšem dostatkem nadějné malířské obrazotvornosti, překotnou vnitřní samomluvou, zálibou v samotě ozářené světlem obrazovky počítače a tréninkem k masochistickému odříkání. Žije programově na dosah lesa, a neprogramově sama, se svými dětmi a starým...