Herman Melville zahájil svou životní dráhu jako námořník; později se pokoušel uchytit se jako učitel, ale vrátil se znovu na moře a dal se zapsat do posádky velrybářské plachetnice. Zkušeností ze života na velrybářské lodi použil k napsání „Bílé velryby“, která ho proslavila jako spisovatele. V době, kdy loď kotvila u Markýzských ostrovů, ležících uprostřed Tichého oceánu, zdál se mu už velrybářský život nesnesitelný. Uprchl proto společně se svým kamarádem, lodním mistrem Tobiášem Greenem, do vnitra ostrova, kde sestoupili do nádherného údolí Typee. Zde narazili na domorodce kmene Typee a delší dobu bydleli v jejich vesnici, takže Melville mohl přesně vypozorovat způsob života, mravy, zvyky a zákony tohoto dnes již skoro vymřelého kmene. Získal si přízeň krále a náčelníka Typeeů, takže vnikl i do tajemství domorodých obřadů a modloslužebných úkonů. Záhadné zmizení Tobyho, jak pojmenovali Typeeové Melvillova druha, přinutilo ho, aby uvažoval a možnostech útěku. Nemálo k tomu přispěla příhoda, jejíž vypsání tvoří jednu z nejpoutavějších kapitol, kdy Melville poznal, že náčelník a váleční předáci kmene jsou lidožrouti. Barvitý a výstižný popis rajské přírody, bystré a vtipné přiblížení primitivní kultury, nesčetná dobrodružství v údolí Typee a líčení válečných potyček s kmenem Happar jsou protkány milostným příběhem autora a domorodé dívky Fayaway. Dramaticky vypjaté líčení útěku z tohoto ráje kanibalů tvoří závěr knihy o primitivním, ale blaženém životě v údolí Typee.
V době, kdy kniha vyšla, způsobila velký rozruch. Mnoho kritiků prohlásilo, že jsou to romantické smyšlenky. Teprve návrat autorova druha Tobyho, který byl považován za mrtvého, potvrdil pravdivost Melvillových zážitků a jeho vyprávění. Cenu této knihy zvyšuje prostá a smutná skutečnost, že dnešní návštěvník Markýzských ostrovů najde jen nepatrné stopy onoho života, který Melville tak plasticky popsal. Údolí Typee samo je dnes docela liduprázdné a tak zarostlé, že není ani přístupné.
Melvillova pozorování a jeho zážitky v údolí Typee upoutají všechny, kdo milují daleké plavby a dobrodružství v neznámých krajích světa. Mají však také cenu dokumentární, neboť jsou svědectvím o primitivní kultuře kmene dnes už skoro zaniklého. Toto vzácné spojení dvou hodnot – vypravěčské a dokumentární – je zárukou, že se čtenář ke knize nejednou vrátí.