František Gellner
Radosti života

1974 | Nakladatelství Československý spisovatel

Výbor z básnické tvorby F. Gellnera, doplněný řadou statí a veršů autorových přátel, je rozdělen do čtyř oddílů. První představuje výběr z debutu Po nás ať přijde potopa!. Druhý vznikl probírkou druhé sbírky Radosti života a třetí přináší básně tištěné časopisecky nebo zachované v rukopisu. Poslední oddíl čerpá ze sbír…ky Nové verše a z časopisecky publikovaných veršů pozdního období básníkovy tvorby. Výbor z básnické tvorby F. Gellnera, doplněný řadou statí a veršů autorových přátel, je rozdělen do čtyř oddílů. První představuje výběr z debutu Po nás ať přijde potopa!. Druhý vznikl probírkou druhé… sbírky Radosti života a třetí přináší básně tištěné časopisecky nebo zachované v rukopisu. Poslední oddíl čerpá ze sbírky Nové verše a z časopisecky publikovaných veršů pozdního období básníkovy tvorby.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Gellner
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Klub přátel poezie. Základní řada, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Klub přátel poezie
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2023 11:0
Číslo položky:	635757

O autorovi

František Gellner

František Gellner byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. František Gellner se narodil v Mladé Boleslavi v rodině nepříliš zámožného židovského obchodníka, cestoval s otcem jako kramář na pouti a díky tomu poznával pouťovou atmosféru, nalézal zde inspiraci. V rodném městě navštěvoval gymnázium. Po maturitě v roce 1899 dva roky studoval techniku ve Vídni. Od roku 1901 studoval na báňské akademii v Příbrami. Roku 1905 odjel studovat malířství do Mnichova a Paříže. V roce 1909 zahájil své studium na malířské akademii v Drážďanech, o rok později však znovu odjel do Paříže. Od roku 1911 žil v Brně, pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin, je autorem mnoha karikatur spisovatelů a novinářů. Později proslul také jako fejetonista a prozaik. Účastnil se rovněž politického života. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne 13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Gellnerova v městské části Brno-Jundrov. „Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd. Volný verš jsem si neoblíbil, je v něm málo citu. Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.“ Od svých současníků se odlišoval antiliterárností: Básničky se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíží se prozaickému sdělení. Jsou n...

Více od autora