Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Asie
Pavel Nikolajevič Luknickij
Putování po sovětském Tádžikistánu

Pavel Nikolajevič Luknickij
Putování po sovětském Tádžikistánu

1954 | Nakladatelství Svět sovětů

Daleko od nás na úpatí nejmohutnějších velehor světa, pod Pamírem, je země, o málo větší než naše republika, ale pouze s půl druhým milionem obyvatel - Tadžická SSR. Je to země hor, skal, největšího ledovce na světě, velehorských pastvin, spásaných hisárskými ovcemi i stády jaků, země širokých kolchozních lánů bavlníku… i značného nerostného bohatství, země odkud vyšel Zarathuštra a jíž zasvětil své dílo patriarcha tadžické literatury i u nás známý Sadriddín Ajní. Ale není to jen tádžická příroda a minulost, již nám odhaluje autor knihy, je to především dnešní slavná sovětská přítomnost, která vytvořila z odlehlého pohraničního kraje carského Ruska, dědičné země posledního feudála emíra buchárského, zemi vysoké socialistické kultury a pokročilého průmyslu i zemědělství. Kolchozy-milionáři, zavlažovací kanály, letadla i rozhlas, spojující odlehlé velehorské pastviny s městy, horská silnice v Pamiru, sta škol, universita, Akademie věd - to je dnešní Tadžikistán, jak nám jej se zaujetím odhaluje P. Luknickij. Daleko od nás na úpatí nejmohutnějších velehor světa, pod Pamírem, je země, o málo větší než naše republika, ale pouze s půl druhým milionem obyvatel - Tadžická SSR. Je to země hor, skal, největšího l…edovce na světě, velehorských pastvin, spásaných hisárskými ovcemi i stády jaků, země širokých kolchozních lánů bavlníku i značného nerostného bohatství, země odkud vyšel Zarathuštra a jíž zasvětil své dílo patriarcha tadžické literatury i u nás známý Sadriddín Ajní. Ale není to jen tádžická příroda a minulost, již nám odhaluje autor knihy, je to především dnešní slavná sovětská přítomnost, která vytvořila z odlehlého pohraničního kraje carského Ruska, dědičné země posledního feudála emíra buchárského, zemi vysoké socialistické kultury a pokročilého průmyslu i zemědělství. Kolchozy-milionáři, zavlažovací kanály, letadla i rozhlas, spojující odlehlé velehorské pastviny s městy, horská silnice v Pamiru, sta škol, universita, Akademie věd - to je dnešní Tadžikistán, jak nám jej se zaujetím odhaluje P. Luknickij.

Stav

Dobrý

natržená obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natržená obálka
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	425 , 32 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Bláha
Překladatel:	Anastázia Nováková
Edice:	Svět sovětu
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 7. 2024 10:33
Číslo položky:	923005

O autorovi

Pavel Nikolajevič Luknickij

Pavel Nikolajevič Luknickij, rusky: Павел Николаевич Лукницкий byl ruský sovětský spisovatel a sběratel materiálů o Anně Achmatové. Básník, prozaik i dramatik, historik, zeměpisec a cestovatel, řádný člen zeměpisné společnosti SSSR a zasloužilý kulturní pracovník Tádžické SSR. Narodil se v roce 1900 a hned po skončení universitního studia v Leningradě zahájil svou tvůrčí dráhu. Seznamoval se s životem kavkazských národů, byl námořníkem na Černém a Kaspickém moři, ale pak přenesl těžiště svého zájmu na Pamír. Zúčastnil se tří velehorských expedicí, v nichž pěšky i na koni urazil přes devět tisíc kilometrů, objevil a zakreslil na mapu objevené štíty, prameny řek i ledovce. Současně měl příležitost poznávat život pamírských horalů i jejich boj za nové společenské pořádky. Jeho knihy U podnoží smrti, Pamír bez legend, Cestování po Pamíru a další ho učinily známým. Za vrcholné dílo s pamírskou tematikou se považuje román Nissó. Zde se Luknickij projevil jako opravdový znalec života v horách i mistr v líčení krajiny. Román Nissó a osudy jeho hrdinky inspirovaly hudební skladatele D. Ganěva a S. Balasaňana a poskytly jim námět k libretům oper. Současně byl román zdramatizován a zfilmován.

Více od autora