Knihy
Ostatní
Humor
Jindřich Plachta
Pučálkovic Amina

Jindřich Plachta
Pučálkovic Amina : [humoristická povídka]

1947 | Nakladatelství Práce

Jindřich Plachta dělá už dávno humor dvojí, jeden v divadle, druhý v tisku. Ale Pučálkovic Amina je první dílo, které svým rozsahem svědčí, že se tento rozený humorista hodlá trvale usadit v naší literární tvorbě. Žirafa, nazvaná Pučálkovic Aminou, je tak trochu jeho vlastní zkarikovanou podobiznou nejen v tenké vytáhl…osti svého těla, nýbrž ještě více v tichém rodinném dobráctví, jež při všech svých, na pohled hrozivých kouscích neublíží ani kuřeti. Příběh vypravuje Plachta zcela pohádkový, jako by jej byl vymyslil podle dětských báchorek, na př. podle těch, v nichž se chudým rodičům na kolébce špalíček změní v živého baculatého cvalíka a vyrůstá dále v hltavého, nenasytného jedlíka. Netrvá dlouho a jedlík polyká všecko, co mu přijde do cesty, i celé vozy s nákladem a čeledí, zrovna jako žirafa Amina odnese ve svém krku celý trojposchodový dům někam do jirenských lesů. Ale ovšem, žirafa není v románkové humoresce Plachtově hlavní hrdinou, je toliko doplňkem poštovního tajemníka Pučálky a jeho rodiny, aby ukázala, že žijeme pořád ještě v době bezmezné naivnosti, která nedovede rozeznat, co má před sebou, ani předvídat, jaké to bude mít konce. Všichni se smějí a budou smát nevědomým Pučálkovým, že mohou nalezené žirafí mládě pokládat za bernardýna. Jindřich Plachta dělá už dávno humor dvojí, jeden v divadle, druhý v tisku. Ale Pučálkovic Amina je první dílo, které svým rozsahem svědčí, že se tento rozený humorista hodlá trvale usadit v naší lite…rární tvorbě. Žirafa, nazvaná Pučálkovic Aminou, je tak trochu jeho vlastní zkarikovanou podobiznou nejen v tenké vytáhlosti svého těla, nýbrž ještě více v tichém rodinném dobráctví, jež při všech svých, na pohled hrozivých kouscích neublíží ani kuřeti. Příběh vypravuje Plachta zcela pohádkový, jako by jej byl vymyslil podle dětských báchorek, na př. podle těch, v nichž se chudým rodičům na kolébce špalíček změní v živého baculatého cvalíka a vyrůstá dále v hltavého, nenasytného jedlíka. Netrvá dlouho a jedlík polyká všecko, co mu přijde do cesty, i celé vozy s nákladem a čeledí, zrovna jako žirafa Amina odnese ve svém krku celý trojposchodový dům někam do jirenských lesů. Ale ovšem, žirafa není v románkové humoresce Plachtově hlavní hrdinou, je toliko doplňkem poštovního tajemníka Pučálky a jeho rodiny, aby ukázala, že žijeme pořád ještě v době bezmezné naivnosti, která nedovede rozeznat, co má před sebou, ani předvídat, jaké to bude mít konce. Všichni se smějí a budou smát nevědomým Pučálkovým, že mohou nalezené žirafí mládě pokládat za bernardýna.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ondřej Sekora
Edice:	Knihovna Dikobraza
Vydání:	3. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 3. 2023 14:56
Číslo položky:	523035

O autorovi

Jindřich Plachta

Jindřich Plachta, vlastním jménem Jindřich Šolle , byl český herec a spisovatel. Narodil se jako první dítě v rodině, měl dvě sestry. Jeho otec, montér a strojní zámečník v plzeňské Škodovce, nechtěl o herecké dráze svého syna ani slyšet. Mladý Plachta musel jít na plzeňskou obchodní akademii. V letech 1910–1911 byl s rodiči v ukrajinském Bachmutu , kde otec pracoval na výstavbě lihovaru. Zde Plachta chodil do ruské školy. Měl se z něj stát účetní. Později vzpomínal na svá studia: „Spíš by se našlo u krávy nadání ke hře na citeru, než u mne atom pochopení pro podvojné účetnictví.“ Během studií vystupoval Plachta potají v plzeňském divadle jako statista. A s přáteli založil ochotnický spolek Jaro. Po maturitě odešel pracovat do Krakova jako úředník ve filiálce Pražské úvěrní banky. Po říjnu 1918 se vrátil a zůstal v Praze, kde si našel se dvěma kamarády podnájem na Smíchově a pracoval na šekovém úřadu. V Praze vzniklo po první světové válce velké množství divadélek a kabaretů. Plachta začínal v kabaretu Satyr v hostinci U Znamenáčků. Jeho první role byla pražská klepna – paní Vůněslava Acetylénová. Po zániku kabaretu se nechal zaměstnat jako suflér v kabaretu Červená sedma. Podle pamětníků mu to však moc nešlo – napovídal příliš hlasitě a afektovaně gestikuloval. Jenže obecenstvo řvalo smíchy. Proto ho šéf kabaretu Červená sedma Jiří Červený na Silvestra v roce 1921 angažoval opět jako bábu Acetylénku. Uplynulo jen několik měsíců a Jindřicha Plachtu uviděl král českých komiků Vlasta Burian. Jeho herecký projev se mu natolik zalíbil, že mu nabídl od poloviny 20. let nejdříve hostování, později i angažmá ve svém divadle. Podobně jako Jaroslav Marvan měl dělat „nahrávače“. Plachta si rychle získal přízeň publika a Burian začal cítit konkurenci. Napjatou situaci vyřešil Plachta odchodem z divadla. V sezóně 1925/1926 vystoupil pohostinsky a bez honoráře i ve třech reprízách hr...

Více od autora