Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 557 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Petr Babka, Karel Plocek |
Edice: | Klasici 4x |
Vydání: | Vydání první |
ISBN: | 9788026216544 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 24. ledna 2024 12:07 |
Číslo položky: | 739669 |
Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo, jímž se etabloval jako samostatný psychologický myslitel. V každém případě se jeho popis introvertního a extravertního zaměření stal nejobecněji přijímaným Jungovým objevem vůbec. Ve své knize se podrobně zabývá tím, jak byly tyto dva typy postojů pojímány v historii (s introverzí spojuje např. středověký nominalismus, Nietzschův apollinský typ nebo osobnost Alfreda Adlera, s extraverzí zase realismus, dionýský typ či Sigmunda Freuda). Vedle toho popisuje čtyři možné funkce vědomí – myšlení jako opak cítění a smyslové vnímání, jehož opakem je intuice. Každý člověk má hlavní funkci vědomí, jejíž opak vyjadřuje, jak funguje jeho nevědomí. Kombinace funkcí vědomí s introverzí a extraverzí dávají osm základních psychologických typů. Jung rovněž líčí, co se děje s psychikou člověka, když je jeho vědomé zaměření příliš jednostranné. Kniha je doplněna rozsáhlým přehledem definic, které mohou sloužit jako vodítko pro pochopení Jungových základních myšlenek.
Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem