Zdeněk Mysliveček
Učebnice Psychiatrie : Část všeobecná - I

Zdeněk Mysliveček

Zdeněk Mysliveček byl český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity. Narodil se v Pelhřimově jako druhé dítě tehdejšího c. k. komisaře Aloise Myslivečka a jeho ženy Marie rozené Hartmanové . Roku 1889 se rodina přestěhovala na Smíchov a od roku 1894 bydleli na Vinohradech. Starší sestra Valérie Hachla-Myslivečková byla česká designérka, šperkařka, malířka a grafička. Vystudoval medicinu na lékařské fakultě české univerzity, kde roku 1905 promoval. Působil jako neurolog a psychiatr také v cizině a v letech 1919–1930 byl profesorem neurologie a psychiatrie na nově založené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1930 byl přednostou Psychiatrické kliniky a profesorem psychiatrie na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V roce 1957 odešel do důchodu. Mysliveček byl zastáncem čistě fyziologicky a neurologicky pojaté psychiatrie a spíše odpůrcem psychologických a psychoanalytických směrů. Byl autorem řady celostátních vysokoškolských učebnic, publikoval v oblasti neurohistologie a neuropatologie, zabýval se také léčením alkoholismu a soudní psychiatrií. Patřil mezi zakladatele české psychiatrie a jeho klinice v Kateřinské ulici říkají starší Pražané dosud "u Myslivečků".