Květoslav Minařík, Alexandra David-Neel
Pronikavý vhled

1998 | Nakladatelství Canopus

Dílo Alexandry David-Neelové , vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací. Její spisek Pronikavý vhled je u nás prozatím téměř neznámý. Sama jej označila za "jedinečný doklad filozofických názorů tibetských vzdělanců, který patř…il mezi neveřejné nauky sdělované od ucha k uchu."

Květoslav Minařík pokládal pravdy v tomto spisu obsažené za nesmírně užitečné pro rozvoj duchovních kvalit a zároveň blízké modernímu způsobu evropského myšlení, proto jej doprovodil četnými vysvětlujícími komentáři a tím tento malý skvost duchovní literatury ještě obohatil.

Z předmluvy A. David-Neelové:
Své vlastní názory vyjadřuji nikoli jako propagaci; jejich smyslem je tlumočit některé nauky, zastávané předními tibetskými učenci, které jsou málo přístupné cizím badatelům.
Je na každém čtenáři, aby si utvořil vlastní názor o teoriích obsažených v této knize. Nechť o nich uvažuje a rozvažuje, jak je mu libo.
Tato kniha je jedinečným dokumentem, ovocem bádání, jež jsem konala v tibetské zemi po dobu dvaceti let; bádání, jež se už nikdy nebude moci opakovat. Dílo Alexandry David-Neelové , vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací. Její spisek Pronikavý vhled je u …nás prozatím téměř neznámý. Sama jej označila za "jedinečný doklad filozofických názorů tibetských vzdělanců, který patřil mezi neveřejné nauky sdělované od ucha k uchu."

Květoslav Minařík pokládal pravdy v tomto spisu obsažené za nesmírně užitečné pro rozvoj duchovních kvalit a zároveň blízké modernímu způsobu evropského myšlení, proto jej doprovodil četnými vysvětlujícími komentáři a tím tento malý skvost duchovní literatury ještě obohatil.

Z předmluvy A. David-Neelové:
Své vlastní názory vyjadřuji nikoli jako propagaci; jejich smyslem je tlumočit některé nauky, zastávané předními tibetskými učenci, které jsou málo přístupné cizím badatelům.
Je na každém čtenáři, aby si utvořil vlastní názor o teoriích obsažených v této knize. Nechť o nich uvažuje a rozvažuje, jak je mu libo.
Tato kniha je jedinečným dokumentem, ovocem bádání, jež jsem konala v tibetské zemi po dobu dvaceti let; bádání, jež se už nikdy nebude moci opakovat.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085202190
ISBN:	9788085202199
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Drahokamy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 9. 2024 13:17
Číslo položky:	979855

O autorech

Květoslav Minařík

Květoslav Minařík byl český jogín, mystik, buddhista, astrolog a autor duchovní literatury. Květoslav Minařík se narodil 21. února 1908 v Litvínově, v části Horní Litvínov, okres Most. Jeho otec, František Minařík, byl horník a ateista, který se snažil bojovat za zlepšení podmínek dělníků. Zemřel, když bylo K. Minaříkovi osm let. Tím, že rodina přišla o živitele, dostala se do existenčních problémů. Matka Květoslava Minaříka, Josefa Minaříková, nebyla schopná řídit život rodiny, tj. devítiletého Květoslava a jeho sedmileté sestry Slavomily sama. Proto se znovu vdala. Její nový muž se však od ní nechával živit a nutil K. Minaříka žebrat a bil ho. Ten později musel přes zimu vyrábět bačkory a nesměl chodit do školy. Proto ve své biografii napsal, že doba jeho docházky na základní školu nepřesáhla čtyři roky. Rodinné poměry přiměly Květoslava Minaříka, aby ve čtrnácti letech utekl z domova do Jablonce nad Nisou, kde pracoval jako nádeník na stavbách. Později se vrátil, ale ne k matce s otčímem, ale začal bydlet u svého staršího nevlastního bratra, Oldřicha Minaříka, který ho dal do učení. K. Minařík se na základě toho vyučil pekařem. V roce 1932 se Květoslav Minařík v Hradci Králové oženil s Annou Minaříkovou , s níž měl syna Jaroslava. V 30. letech 20. století se Květoslav Minařík účastnil po nějakou dobu schůzek spolku Psyché, který založil v Československu v roce 1929 Karel Weinfurter. Květoslav Minařík byl po okupaci Československa německou armádou v roce 1939 tzv. totálně nasazen ve válečném průmyslu v Pardubicích. V srpnu roku 1944 byla rodina Minaříků vybombardována spojeneckým náletem, který měl být zaměřen na průmyslové podniky v Pardubicích. Po válce žil Květoslav Minařík postupně v Hradci Králové, Jablonci nad Nisou, Liberci a Březové. Po únoru 1948 byl stejně jako většina českých ezoteriků a mystiků sledován komunistickou Státní tajnou bezpečností a...

Více od autora

Alexandra David-Neel

Alexandra David-Néelová, rozená Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová, byla belgicko-francouzská cestovatelka, průzkumnice, spiritualistka, buddhistka a spisovatelka. Ve známost vešla především díky své návštěvě tibetské Lhasy v roce 1924, kdy byl cizincům vstup do města zakázán. David-Néelová napsala přes třicet knih o východních náboženstvích, filosofii i o svých cestách. Měla vliv na beatnické spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg či filosofa Alana Wattse. Její knihu o Tibetu čte také Karel Kopfrkingl v románu a filmu Spalovač mrtvol. Narodila se v Paříži, v šesti letech se její rodina přestěhovala do Elsene v Belgii. Již v mládí se seznámila s učením Heleny Petrovny Blavatské a Teosofické společnosti. V Paříži studovala filosofii a důkladněji se začala zajímat o buddhismus. V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie. V Tunisu se setkala s inženýrem Philippem Francoisem Néelem, za kterého se v roce 1904 provdala. Manžel financoval všechny její další cesty a stal se jejím manažerem a literárním agentem. I když spolu nežili, nikdy se nerozvedli. P. F. Néel zemřel v roce 1941. V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do Indie, aby tam dále prohlubovala své znalosti o buddhismu. V této době se dvakrát setkala s 13. dalajlámou Thubtänem Gjamcchem. V letech 1914–1916 žila v jedné ze sikkimských jeskyní nedaleko tibetských hranic a společně s mladým mnichem lamou Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu. V Žikace se v srpnu 1916 setkala s tehdejším pančhenlámou. Když se chtěla vrátit do Evropy, zrovna probíhala první světová válka, rozhodla se proto vydat do Japonska. V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagučim, který v roce 1901 navštívil Lhasu v převlečení za čínského lékaře. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit Lhasu. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyní...

Více od autora