Jan Vladislav
Proměny : legendy o stromech a květinách

2016 | Nakladatelství Malvern

Země je matka nás všech, říká se ve staré báji. Její pravé jméno je Máti všech věcí, říká se v té báji. Tak jako rostou lidem vlasy a vousy, rostou na ní byliny, keře a stromy. Jenže ty byliny, keře a stromy jsou živí tvorové. Tak jako vy nebo já, říká se v té báji. Vědí, co se děje, tak jako to víme my. A mnoho věcí v…ědí líp než my.
Když duje vítr v korunách, byliny, keře, stromy hovoří, říká se ve staré báji. Často hovoří celé louky a lesy. Pak je můžete slyšet i na dálku, říká se v té báji. Někdy zas mluví jen jeden strom nebo jeden keř nebo jeden trs trávy. Pak musíte až k nim, abyste je slyšeli. Někdy se smějí, někdy pláčou. Někdy se radují, někdy naříkají, říká se v té báji. Proto je šetřete, proto jim neubližujte. A uvidíte, jak se vám odmění. Přinesou vám své květiny. Přinesou vám své plody. Povědí vám své příběhy tak, jak je vypravovaly lidem i zvířatům, dokud byla země ještě mladá a všechno bylo jinak než dnes.

To jsou slova autora - básníka, esejisty, překladatele - jenž po válce proslul jako pohádkář. Roku 1972 napsal Proměny, sbírku pohádek a legend, ve kterých nějakým způsobem vystupují a zasahují do děje rostliny. Mohla být však vydána až o mnoho let později. Země je matka nás všech, říká se ve staré báji. Její pravé jméno je Máti všech věcí, říká se v té báji. Tak jako rostou lidem vlasy a vousy, rostou na ní byliny, keře a stromy. Jenže ty byliny, keře a… stromy jsou živí tvorové. Tak jako vy nebo já, říká se v té báji. Vědí, co se děje, tak jako to víme my. A mnoho věcí vědí líp než my.
Když duje vítr v korunách, byliny, keře, stromy hovoří, říká se ve staré báji. Často hovoří celé louky a lesy. Pak je můžete slyšet i na dálku, říká se v té báji. Někdy zas mluví jen jeden strom nebo jeden keř nebo jeden trs trávy. Pak musíte až k nim, abyste je slyšeli. Někdy se smějí, někdy pláčou. Někdy se radují, někdy naříkají, říká se v té báji. Proto je šetřete, proto jim neubližujte. A uvidíte, jak se vám odmění. Přinesou vám své květiny. Přinesou vám své plody. Povědí vám své příběhy tak, jak je vypravovaly lidem i zvířatům, dokud byla země ještě mladá a všechno bylo jinak než dnes.

To jsou slova autora - básníka, esejisty, překladatele - jenž po válce proslul jako pohádkář. Roku 1972 napsal Proměny, sbírku pohádek a legend, ve kterých nějakým způsobem vystupují a zasahují do děje rostliny. Mohla být však vydána až o mnoho let později.

s kódem BREZEN26: 179 Kč

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	192
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075300564
ISBN:	9788075300560
Ilustrátor:	Zdeňka Krejčová
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2025 13:2
Číslo položky:	1387061

O autorovi

Jan Vladislav

Jan Vladislav, vlastním jménem Ladislav Bambásek, byl český básník a překladatel. Narodil se v Hlohovci na Slovensku v české rodině poštovního úředníka, bývalého legionáře. Roku 1939 odešel s rodinou do Čech a o tři roky později složil maturitu na gymnáziu v Poličce. Jako maturant pomáhal v místní knihovně a nacházel zálibu v cizojazyčných svazcích. První knihou v originále, kterou přečetl celou, bylo Goethovo Utrpení mladého Werthera. Pak pokračoval s překlady Petrarkových sonetů, to vše ve věku 17 let. Po válce studoval komparatistiku na Karlově univerzitě v Praze, byl žákem Václava Černého; dva semestry také v Grenoblu srovnávací dějiny literatury. V roce 1968 se podílel na vzniku Kruhu nezávislých spisovatelů a roku 1969 mohl konečně ukončit studia na FF UK doktorátem z filosofie. Za normalizace byl znovu zbaven možnosti publikovat. Založil samizdatovou edici Kvart, kde vyšlo přes 120 titulů, mezi nimi i několika svazků jeho vlastních básní, esejí a kritik. V prosinci 1976 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Inscenaci jeho pohádkové hry Popella uvedlo v roce 1975 VČLD DRAK z Hradce králové, v únoru 1977 ji hrálo v Praze, v Divadle S+H. Vzápětí byla inscenace textu „Chartisty“ zakázána východočeským KNV. V září 1976 se jako „guru“ a první čestný člen podílel na „rozjezdu“ ineditního spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. zde přednesl a „publikoval“ svůj esej Tři skici k jednomu obrazu. V roce 1981 byl šikanou režimu donucen k exilu do Francie, kde žil v Sèvres u Paříže a vedl na Vysoké škole sociálních věd seminář o neoficiální kultuře v zemích za železnou oponou. Po Listopadu začal z Paříže uveřejňovat pra...

Více od autora