Knihy
Historie
Evropská historie
Karel Kramář
Proces Dra Kramáře a jeho přátel

Karel Kramář: Proces Dra Kramáře a jeho přátel

Karel Kramář, Vincenc Červinka, Alois Rašín, Josef Zamazal
Proces Dra Kramáře a jeho přátel : Díl 1-3

1918 | Nakladatelství Zd. Tobolka nákladem Zd. Tobolky

Obsažené svazky:

Proces Dra Kramáře a jeho přátel, Obžalovací spis 1918 Svazek I (1 sv., xviii, 154 s., viii, 392 s., xv, 273)
Proces Dra Kramáře a jeho přátel, Výslechy obžalovaných 1918 Svazek 2 (VIII, 392)
Proces Dra Kramáře a jeho přátel, prosinec. r. 1915 - leden r. 1916 1918 [Sv. 2 díl 3 část 1] (373 s.)

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	392 + 392 + 373
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Prameny současných dějin českých, Prameny současných dějin českých 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 7. 2026 11:55
Číslo položky:	1826474

O autorech

Karel Kramář

Karel Kramář byl český a československý pravicový, nacionalistický politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda ČSR, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního sjednocení. Narodil se ve Vysokém nad Jizerou v rodině vyučeného zedníka Petra Kramáře ze Stanového, později regionálně uznávaného zámožného stavitele a majitele cihelny. Matka Marie, rozená Vodseďálková, pocházela z rolnické rodiny vysockých starousedlíků, její dědeček byl starostou. Karel Kramář byl jediným přeživším z pěti dětí svých rodičů. Rodiče se upjali na jeho budoucí kariéru a spolu s ním rozhodli pro studium v Praze. V šestnácti letech Karel Kramář opustil domov a studoval na reálném gymnasiu v Praze na Malé Straně, bydlel v podnájmu na Hradčanech. V roce 1871 začal svá studia na malostranském gymnáziu, které v tehdejší době mělo dobrou vlasteneckou pověst. Od primy až do oktávy studoval s vyznamenáním, učil se jazykům, hrál na piáno a housle, kreslil a maloval. Tento širší zájem o jazyky a kulturu v mladých, studentských letech provázel Dr. Kramáře po celý život. V červnu 1879 maturoval s vyznamenáním a po prázdninách na podzim téhož roku odjel do Berlína, kde se dal zapsat na právnické fakultě, ale v letním semestru již studoval na univerzitě ve Štrasburku. Na podzim 1880 byl zapsán jako posluchač práv na pražské univerzitě, kde se účastnil velmi živě tehdejšího studentského národního života. Dne 24. dubna 1881 se stal doktorem práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po dokončení právnických studií se nemusel živit prací a připravoval se na kariéru vysokoškolského pedagoga, proto se vypravil na další studia do ciziny. Nejdříve studoval národní hospodářství na berlínské univerzitě u prof. Adolfa Wagnera, jednoho z tzv. „katedrových socialistů” a odborníka finanční vědy a ještě týž rok se dal zapsat na pařížské svob...

Více od autora

Alois Rašín

Alois Rašín byl český a československý politik a ekonom. V období první světové války byl jedním z odsouzených v procesu s Omladinou, účastníkem prvního odboje a jedním z mužů 28. října. Stal se prvním československým ministrem financí a funkcionářem Československé národní demokracie. Při atentátu v roce 1923 byl smrtelně zraněn. Narodil se 18. října 1867 v Nechanicích, městě nedaleko Hradce Králové, jako deváté dítě Františka a Františky Rašínových. Otec František Rašín pracoval jako pekař a rolník. Byl také poslancem Říšské rady. Jako nejnadanější ze svých sourozenců studoval Alois na gymnáziích v Novém Bydžově, Broumově a Hradci Králové. Maturitu složil v roce 1886 a po ní začal studovat v Praze na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, odkud však ze zdravotních důvodů přestoupil na Právnickou fakultu UK. Zde byl také mj. členem tradičního Spolku československých právníků Všehrd. Svá studia úspěšně ukončil v roce 1891. V tomto roce také napsal brožurku České státní právo, kterou rakouské úřady zabavovaly a za niž byl Alois Rašín vyšetřován. Už v době svých vysokoškolských studií se začal politicky angažovat. Tato angažovanost mu posléze vynesla ztrátu titulu a dva roky žaláře, ke kterým byl 14. února 1894 odsouzen v procesu s takzvanou Omladinou. Vězněn byl ve věznici Plzeň – Bory, v listopadu 1895 byl Rašín amnestován a dostal zpět i titul doktora práv. Během svých studií sympatizoval především s mladočechy. V roce 1899 se Alois Rašín oženil a za ženu si vzal Karolínu Jánskou ze Smíchova. S mladočechy se posléze rozešel a podílel se na založení Radikálně státoprávní strany a přeměně Radikálních listů v deník. Roku 1900 se však z aktivní politiky stáhl, založil advokátní kancelář a politické dění komentoval příležitostně na stránkách deníku Slovo. V roce 1907 vstoupil díky změnám vedení do strany mladočeské, kde se věnoval psaní do N...

Více od autora