Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Práva
Viktor Knapp
Problém nacistické právní filosofie

Viktor Knapp
Problém nacistické právní filosofie

1947 | Nákladem Právnického knihkupectví a nakladatelství V. Linhart

Problém nacistické právní filosofie, který nenapsal ještě prof. JUDr. PhDr. Dr.h.c. Viktor Knapp, DrSc., ale jen dr. Viktor Knapp, je však pro všechny, kdo se setkali s jeho pozdějšími texty, skutečným překvapením. Ačkoli jde o Knappovo velice rané dílo, nalezneme v něm již onen nezaměnitelný knappovský sloh a brilantn…í logiku, jaké jsmeuvykli u jeho vrcholných prací, a nebýt vročení oné knihy do roku 1947, mohli bychom hádat, zda ji psal ještě na sklonku 80. let nebo až dlouho po roce 1989. To platí třeba o jeho úvahách, jak by rozhodoval jako soudce Ulpianus podle našeho občanského zákoníku, o významu římského práva pro moderní právní vědu, konec konců i o zkoumání úlohy strany či stran v životě společnosti , nebo o tom, že autoritativní vůle nemusí být projevena vždy jen slovy.
Závěr k němuž autor po obsáhlé argumentaci dospěl, by mohl korunovat kteroukoli moderní publikaci: zatímco vědecký pozorovatel vyvozuje závěr z premis, jedině k absurditám se dochází tehdy, jestliže je závěr předem dán a premisy se k němu teprve dodatečně hledají. Problém nacistické právní filosofie, který nenapsal ještě prof. JUDr. PhDr. Dr.h.c. Viktor Knapp, DrSc., ale jen dr. Viktor Knapp, je však pro všechny, kdo se setkali s jeho pozdějšími texty, skutečný…m překvapením. Ačkoli jde o Knappovo velice rané dílo, nalezneme v něm již onen nezaměnitelný knappovský sloh a brilantní logiku, jaké jsmeuvykli u jeho vrcholných prací, a nebýt vročení oné knihy do roku 1947, mohli bychom hádat, zda ji psal ještě na sklonku 80. let nebo až dlouho po roce 1989. To platí třeba o jeho úvahách, jak by rozhodoval jako soudce Ulpianus podle našeho občanského zákoníku, o významu římského práva pro moderní právní vědu, konec konců i o zkoumání úlohy strany či stran v životě společnosti , nebo o tom, že autoritativní vůle nemusí být projevena vždy jen slovy.
Závěr k němuž autor po obsáhlé argumentaci dospěl, by mohl korunovat kteroukoli moderní publikaci: zatímco vědecký pozorovatel vyvozuje závěr z premis, jedině k absurditám se dochází tehdy, jestliže je závěr předem dán a premisy se k němu teprve dodatečně hledají.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Knihovna právní prakse
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2022 16:35
Číslo položky:	332843

O autorovi

Viktor Knapp

Viktor Knapp byl jeden z nejvýznamnějších českých právníků druhé poloviny 20. století, československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Knapp vystudoval smíchovské reálné gymnázium. V letech 1932–1936 vystudoval Právnickou fakultu UK, v letech 1936–1939 a 1945–1949 vystudoval při zaměstnání sociologii a historii na Filozofické fakultě UK. Dosáhl titulů prof. JUDr. PhDr. dr. h. c. Viktor Knapp, DrSc., a byl rovněž akademikem. Před válkou pracoval v nakladatelství Sfinx a v Literárních novinách. V letech 1937–1939 byl na vojně, kde zažil příhody švejkovského formátu, a to i za mobilizace. Po válce vstoupil do komunistické strany a stal se místopředsedou osidlovacího úřadu. V letech 1948–1954 byl vedoucím politického odboru Kanceláře presidenta republiky. V této funkci se také účastnil procesu s Miladou Horákovou a ze druhého dne procesu podal hlášení, ve kterém uvedl, že ze strany soudce byl trestní řád procesní dodržován. Od roku 1948 byl docentem správního práva na Vysoké škole politické a sociální, od roku 1951 byl profesorem občanského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak působil až do 90. let, kdy odešel na plzeňskou právnickou fakultu. Od roku 1952 byl členem korespondentem nově vytvořené Československé akademie věd , později ředitelem Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1962 byl řádným členem ČSAV. V 50. a 60. letech byl rovněž československým delegátem v UNESCO. V letech 1948–1950 byl za právnické dvouletky členem rekodifikační komise pro občanské právo, předsedou subkomise pro práva věcná. Podílel se na občanském zákoníku z roku 1950. Za nové rekodifikace v letech 1960–1965 byl od práce odstaven, takže na podobě občanského zákoníku z roku 1964 nemá žádný podíl. V roce 1966 byl hostujím profesorem na Sorbonně; přednášel též...

Více od autora