Hans Georg Gadamer
Problém dějinného vědomí

1994 | Nakladatelství Filosofia

Šestý svazek z ediční řady Parva philosophica

Problém dějinného vědomí obsahuje čtyři přednášky, které přednesl profesor Gadamer na Filosofickém institutu lovaňské univerzity v roce 1958. Zabývá se v nich problémem vztahů mezi dějinným vědomím, věděním a reflexí na jedné straně, a historickou skutečností samou,… jež není jen jejich předmětem, nýbrž také základem a založením. Přednášky připravoval v době, kdy pracoval na svém nejzávažnějším díle Wahrheit und Methode. Šestý svazek z ediční řady Parva philosophica

Problém dějinného vědomí obsahuje čtyři přednášky, které přednesl profesor Gadamer na Filosofickém institutu lovaňské univerzity v roce 1958. Zabý…vá se v nich problémem vztahů mezi dějinným vědomím, věděním a reflexí na jedné straně, a historickou skutečností samou, jež není jen jejich předmětem, nýbrž také základem a založením. Přednášky připravoval v době, kdy pracoval na svém nejzávažnějším díle Wahrheit und Methode.

Stav

Dobrý

obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	53
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070070625
ISBN:	9788070070628
Překladatel:	Jan Sokol, Jiří Němec
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Parva philosophica
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2026 10:13
Číslo položky:	1856929

O autorovi

Hans Georg Gadamer

Hans-Georg Gadamer, byl německý filosof 20. století, fenomenolog a žák M. Heideggera. Proslavil se bádáním o antické filosofii, o jazyce a estetice a zejména o filosofické hermeneutice. Gadamer se narodil v Marburgu v Hesensku. Jeho otec, profesor chemie a později rektor tamní univerzity, vedl syna k přírodním vědám, Gadamer však odešel do Vratislavi, kde studoval filosofii. Po návratu do Marburgu studoval u novokantovců P. Natorpa a Nicolai Hartmanna a roku 1922 promoval prací o Platónovi. Potom odešel do Freiburgu k mladému M. Heideggerovi, kde jeho spolužáky byli Leo Strauss, Karl Löwith a Hannah Arendtová. S Heideggerem odešel na univerzitu v Marburgu, kde se roku 1929 habilitoval prací Platónova dialektická etika a přednášel. V letech 1939-1947 byl řádným profesorem v Lipsku a v roce 1945 děkanem filosofické fakulty. S nacistickým režimem sice vycházel, nebyl však aktivním nacistou, proto byl ve funkci potvrzen i po konci války a v roce 1946 byl zvolen rektorem. Vzhledem k politickému vývoji v tehdejší sovětské zóně odešel do Frankfurtu a roku 1949 převzal katedru filosofie po Karlu Jaspersovi v Heidelbergu, kde zůstal i po svém emeritování v roce 1968. Gadamer napsal řadu prací o antické filosofii, o filosofii jazyka a o estetice, proslavil se však velkou prací Pravda a metoda z roku 1960. Téma „rozumění“ a filosofické hermeneutiky naznačil už Heidegger, teprve Gadamer je však zpracoval. Postavil se jednak proti názorům, které chtěly i v humanitních vědách zavést přírodovědecký způsob argumentace a dokazování, jednak proti starší hermeneutice Friedricha Schleiermachera a Wilhelma Diltheye, která chápala interpretaci jako vcítění, návrat k myšlenkám původního autora. Gadamer naproti tomu rozvinul myšlenku „hermeneutického kruhu“: ke každému textu člověk už přistupuje s jistým „před-porozuměním“, které se během četby kriticky mění, protože dochází ke „splývání ho...

Více od autora