Josef Váňa starší je český dostihový jezdec, chovatel a trenér, od roku 2016 zastupitel Karlovarského kraje. S osmi vítězstvími ve Velké pardubické a s mnoha dalšími jezdeckými a trenérskými úspěchy je největší postavou českého dostihového sportu. Podle neoficiálních informací za svou dostihovou kariéru zvítězil ve více než 270 dostizích. Dne 28. října 2009 byla Josefu Váňovi udělena medaile Za zásluhy. Začínal jako chovatel a ošetřovatel koní v Tlumačově, poté byl pomocným dělníkem na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojníkem lyžařského vleku a později vedoucím lyžařského střediska tamtéž. V osmadvaceti letech se vrátil k ježdění koní u nás a jezdil také v Německu. Roku 1994 se stal trenérem dostihových koní a majitelem firmy Jovan se sídlem v Bohuslavi u Karlových Varů. Sportovní trofeje ovšem nezískal jen v dostizích. V mezinárodním závodu Horské služby byl členem vítězné hlídky HS Pradědu v Krkonoších v roce 1976 a ve Vysokých Tatrách 1978, zvítězil v obřím slalomu ve Vysokých Tatrách v roce 1978, startoval v Jizerské padesátce a v Jesenické sedmdesátce. V dětství jezdil na všem, na čem se jezdit dalo – na kozách, kravách, koních, a dokonce i na prasatech. Svůj první dostih absolvoval v roce 1979 na klisně Kalině, se kterou také získal své první vítězství. Na start Velké pardubické se poprvé postavil v roce 1985 s Paramonem a dojel na druhém místě. V jednom rozhovoru prohlásil, že nebýt jeho otálení se znovunasednutím po pádu na Hadím příkopě, dojel by při své premiéře do cíle jako vítěz. Prvního vítězství ve Velké pardubické se dočkal v roce 1987 v sedle legendárního Železníka. S ním dokázal zvítězit ještě třikrát, v roce 1988, 1989 a naposledy i přes pád na Poplerově skoku v roce 1991. Páté vítězství si připsal v sedle Vronského v roce 1997 a šesté, sedmé a osmé v sedle Tiumena v roce 2009 respektive 2010 a 2011. Když byl mladý, trénoval ho nepříliš známý bývalý žokej Libor Krotký, p...