Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Jan Patočka
Přirozený svět jako filosofický problém

Jan Patočka
Přirozený svět jako filosofický problém

1992 | Nakladatelství Československý spisovatel

V návaznosti na pozdní filosofii Edmunda Husserla autor rozvíjí reflexi přirozeného světa jako východiska praktické a zvláště pak i teoretické činnosti člověka. Tato reflexe samotná je představena jako součás i protipól širší filosofické tradice - především německé klasické filosofie. V návaznosti na pozdní filosofii Edmunda Husserla autor rozvíjí reflexi přirozeného světa jako východiska praktické a zvláště pak i teoretické činnosti člověka. Tato reflexe samotná je představena jak…o součás i protipól širší filosofické tradice - především německé klasické filosofie.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	281
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020203656
ISBN:	9788020203656
Editor:	Pavel Kouba, Ivan Chvatík
Překladatel:	Ivan Santar
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Orientace
Vydání:	3. vyd. [rozš.].
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 8. 2025 11:38
Číslo položky:	1351036

O autorovi

Jan Patočka

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. K jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský, V. Borecký, T. Halík, L. Hejdánek, P. Kouba, D. Kroupa, L. Menzel, J. Michálek, J. Němec, Z. Neubauer, R. Palouš, M. Petříček, Z. Pinc, Petr Rezek, J. Sokol a mnoho dalších. Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové. Dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 při studijním pobytu v Paříži se poprvé setkal s Edmundem Husserlem. 31. června roku 1931 promoval z filozofie disertační prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetikyJako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague, stal se jeho českým sekretářem a v roce 1936 se habilitoval prací Přirozený svět jako filosofický problém, která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1...

Více od autora