Karel Schulz
Princezna z kapradí

1943 | Nakladatelství Vyšehrad

Soubor osmi pohádek, jakoby pokus o modernizaci pohádky. Soubor osmi pohádek, jakoby pokus o modernizaci pohádky.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba se začíná rozlepovat, vše drží

Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý vazba se začíná rozlepovat, vše drží	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, vazba se začíná rozlepovat, vše drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	156 [III]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milada Marešová
Vydání:	II. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2026 11:4
Číslo položky:	1784561

O autorovi

Karel Schulz

Karel Schulz byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je historický román Kámen a bolest , který ho však proslavil až po jeho smrti. Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka. Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. Od roku 1922 počal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen. Karel Schulz řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926. V roce 1926 přerušil z finančních důvodů studia. V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930. Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina. Dcera Jiřina, provdaná Topolová byla manželkou spisovatele Josefa Topola . Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech. Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin . Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů a vedoucím redaktorem Národní politiky . Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o n...

Více od autora