Jan Vladislav
Princezna s lískovými oříšky

1995 | Nakladatelství Grafoprint-Neubert

Velký soubor anglických pohádek, většinou veselých, až posměšných, ale samozřejmě také kouzelných.
Humor dovoluje prostým lidem vyjádřit pravdu - pravdu o tom, že ne vždycky nejmocnější a nejbohatší jsou také nejchytřejší. I v nejsmutnějším příběhu je něco bujného, i nejhrůznější příběh je nakonec k smíchu. Vedle po…hádek veselých jsou zde zastoupeny i pohádky kouzelné - o princeznách, dracích, skřítcích i obrech.
Velký soubor anglických pohádek, většinou veselých, až posměšných, ale samozřejmě také kouzelných.
Humor dovoluje prostým lidem vyjádřit pravdu - pravdu o tom, že ne vždycky nejmocnější a nejbohatš…í jsou také nejchytřejší. I v nejsmutnějším příběhu je něco bujného, i nejhrůznější příběh je nakonec k smíchu. Vedle pohádek veselých jsou zde zastoupeny i pohádky kouzelné - o princeznách, dracích, skřítcích i obrech.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus s kódem BF2025: 323 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~549 Kč~~ 359 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	299 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	287
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085785528
ISBN:	9788085785524
Ilustrátor:	Lubomír Anlauf
Vydání:	Vyd. 2., v nakl. Grafoprint-Neubert 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 3. 2024 13:3
Číslo položky:	789686

O autorovi

Jan Vladislav

Jan Vladislav, vlastním jménem Ladislav Bambásek, byl český básník a překladatel. Narodil se v Hlohovci na Slovensku v české rodině poštovního úředníka, bývalého legionáře. Roku 1939 odešel s rodinou do Čech a o tři roky později složil maturitu na gymnáziu v Poličce. Jako maturant pomáhal v místní knihovně a nacházel zálibu v cizojazyčných svazcích. První knihou v originále, kterou přečetl celou, bylo Goethovo Utrpení mladého Werthera. Pak pokračoval s překlady Petrarkových sonetů, to vše ve věku 17 let. Po válce studoval komparatistiku na Karlově univerzitě v Praze, byl žákem Václava Černého; dva semestry také v Grenoblu srovnávací dějiny literatury. V roce 1968 se podílel na vzniku Kruhu nezávislých spisovatelů a roku 1969 mohl konečně ukončit studia na FF UK doktorátem z filosofie. Za normalizace byl znovu zbaven možnosti publikovat. Založil samizdatovou edici Kvart, kde vyšlo přes 120 titulů, mezi nimi i několika svazků jeho vlastních básní, esejí a kritik. V prosinci 1976 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Inscenaci jeho pohádkové hry Popella uvedlo v roce 1975 VČLD DRAK z Hradce králové, v únoru 1977 ji hrálo v Praze, v Divadle S+H. Vzápětí byla inscenace textu „Chartisty“ zakázána východočeským KNV. V září 1976 se jako „guru“ a první čestný člen podílel na „rozjezdu“ ineditního spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. zde přednesl a „publikoval“ svůj esej Tři skici k jednomu obrazu. V roce 1981 byl šikanou režimu donucen k exilu do Francie, kde žil v Sèvres u Paříže a vedl na Vysoké škole sociálních věd seminář o neoficiální kultuře v zemích za železnou oponou. Po Listopadu začal z Paříže uveřejňovat pra...

Více od autora