Miloslav Bureš
Princezna holubice : pohádky z Moravy a Slezska

1986 | Nakladatelství Blok

Pohádky z Moravy a Slezska. Soubor přibližuje v 77 pohádkách nejrůznějších žánrů tematické bohatství moravských a slezských pohádkových látek. Neopomíjí sice pohádky klasické, avšak důraz klade na pohádky novější a nejnovější, a to zejména na ty, které bezprostředně navazují na lidovou tradici. 47-012-86 Pohádky z Moravy a Slezska. Soubor přibližuje v 77 pohádkách nejrůznějších žánrů tematické bohatství moravských a slezských pohádkových látek. Neopomíjí sice pohádky klasické, avšak důraz klade na poh…ádky novější a nejnovější, a to zejména na ty, které bezprostředně navazují na lidovou tradici. 47-012-86

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~59 Kč~~ LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
Stav Dobrý vybledlý hřbet, lehce odřené rohy desek	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 22 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	238
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Radek Pilař
Vydání:	5. vyd., (1., upr. vyd.)
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	2. 7. 2024 14:34
Číslo položky:	895078

O autorovi

Miloslav Bureš

Miloslav Bureš byl český hudebník a trumpetista. Byl odchovancem Vlastimila Kloce. Od roku 1958 působil plných devět let v orchestru Karla Vlacha, s nímž také nahrál své první sólové snímky. Během angažmá ve Vlachově kapele si průběžně doplňoval odborné hudební vzdělání studiem na pražské konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1966 ve třídě profesora Václava Junka. V té době už Burešovu trubku důvěrně znali posluchači rozhlasu i televizní diváci, když řada jeho instrumentálních nahrávek dosáhla nebývalé popularity, navzdory tehdy prudce stoupající oblibě vokálních sólistů. Dodnes je v živé paměti např. Burešova nahrávka Rossovy Večerky z roku 1965. Následovaly další tituly, včetně skladeb domácích autorů, inspirovaných právě Burešovým interpretačním uměním a schopností dodat jim přesvědčivého výrazu. Do této kategorie v prvé řadě patři známé Vomáčkovy Gladioly. Od přelomu let 1967/1968 účinkoval Bureš jako sólista v orchestru Berlínského rozhlasu řízeném Günterem Gollaschem. Autorita, s níž byl německými kolegy přijímán, se záhy odrazila i v pohostinském působení s dalšími tamními špičkovými tělesy, včetně orchestrů Waltera Eichenberga, Jürgena Hermanna, Siegfrieda Maie a v neposlední řadě i s vlastním studiovým ansámblem. . Burešovou zásluhou zdomácněly v tehdejší NDR mnohé české populární písničky a nejedna z jeho Instrumentálních verzí tuzemských hitů připravila půdu pro pozdější spontánní přijetí jejich původních interpretů německými posluchači . Současně s touto činností využil Bureš každé příležitosti k účinkování doma, pravidelně se např. zúčastňoval nahrávání a koncertů interjazzového tělesa. V roce 1974 stál Bureš u zrodu Orchestru Čs. televize, v němž působil jako sólista až do své předčasné smrti. Vedle už zmíněné Kanasty nahrál v Supraphonu další samostatná alba Serenády pro tr...

Více od autora