Knihy
Historie
Evropská historie
Jaroslav Čechura
Příbuzní českých králů

Jaroslav Čechura: Příbuzní českých králů

Jaroslav Čechura, Milan Hlavačka, Marie Šedivá Koldinská
Příbuzní českých králů

1999 | Nakladatelství Akropolis

Kniha, která dokládá, jak poutavým zdrojem příběhů může být světová historie. Šestnáctka osudů slavných osobností od starověku až po 20. století z pera našich předních historiků, doplněná téměř stovkou barevných vyobrazení, přináší poutavé čtení. S kým se zde můžete setkat? Starověk zastupují příběhy Alexandra Velikého… a jeho manželky Róxany, Antonia a Kleopatry a římského císaře Severa s chotí Julií Domnou. Dvanácté století přibližují osudy Eleonory Akvitánské, které se jako jediné ženě podařilo být královnou Francie i Anglie. Na britské ostrovy nás zavádí úděl Jindřicha VIII. a jediné manželky, která ho přežila - Kateřiny Parrové. Ve Francii píše život dramatické kapitoly Jindřicha Navarrského a Markéty z Valois, ale i Ludvíka XIV. a jeho pravnuka Ludvíka XV., stejně jako Bonapartova synovce Napoleona III. V Rusku se odehrává smutný osud Petra I., Dánsko reprezentuje příběh osobního lékaře krále Kristiana VII. - J. F. Struenseeho. Předobraz sexuálního harašení některých politiků přibližuje manželství 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna, z našeho kontinentu je zde vyprávění, jak na tom byl ve vztahu k ženám zakladatel „vědeckého“ komunismu Karel Marx. Z nejmladší doby se zde setkáme s G. J. Rasputinem, s králem Eduardem VIII., který se kvůli W. W. Simpsonové vzdal anglického trůnu, s Adolfem Hitlerem a Evou Braunovou a nakonec s Johnem F. a Jacquelinou Kennedyovými.

Kniha, která dokládá, jak poutavým zdrojem příběhů může být světová historie. Šestnáctka osudů slavných osobností od starověku až po 20. století z pera našich předních historiků, doplněná téměř stovko…u barevných vyobrazení, přináší poutavé čtení. S kým se zde můžete setkat? Starověk zastupují příběhy Alexandra Velikého a jeho manželky Róxany, Antonia a Kleopatry a římského císaře Severa s chotí Julií Domnou. Dvanácté století přibližují osudy Eleonory Akvitánské, které se jako jediné ženě podařilo být královnou Francie i Anglie. Na britské ostrovy nás zavádí úděl Jindřicha VIII. a jediné manželky, která ho přežila - Kateřiny Parrové. Ve Francii píše život dramatické kapitoly Jindřicha Navarrského a Markéty z Valois, ale i Ludvíka XIV. a jeho pravnuka Ludvíka XV., stejně jako Bonapartova synovce Napoleona III. V Rusku se odehrává smutný osud Petra I., Dánsko reprezentuje příběh osobního lékaře krále Kristiana VII. - J. F. Struenseeho. Předobraz sexuálního harašení některých politiků přibližuje manželství 16. prezidenta USA Abrahama Lincolna, z našeho kontinentu je zde vyprávění, jak na tom byl ve vztahu k ženám zakladatel „vědeckého“ komunismu Karel Marx. Z nejmladší doby se zde setkáme s G. J. Rasputinem, s králem Eduardem VIII., který se kvůli W. W. Simpsonové vzdal anglického trůnu, s Adolfem Hitlerem a Evou Braunovou a nakonec s Johnem F. a Jacquelinou Kennedyovými.

s kódem BREZEN26: 125 Kč

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Marie Hádková
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	167
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085770830
ISBN:	9788085770834
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 4. 2022 8:58
Číslo položky:	310993

O autorech

Jaroslav Čechura

Jaroslav Čechura je český historik, specializující se na novověké sociální dějiny. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie – politická ekonomie – dějiny umění. V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze; dalších 17 let vedl Archiv Národního muzea a 25 let redakci historické řady Časopisu Národního muzea. Učil na FF UK a spolupracoval též s Max-Planck-Institut für Geschichte v Göttingenu. Kromě toho vyučuje na KTF UK a Technické univerzitě v Liberci. Je členem několika redakčních či vědeckých rad. Od počátku se profiloval jako medievalista a zabýval se hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Později rozšířil svůj záběr o období raného novověku, jež nahlíží „zdola“, konkrétně pak prizmatem poddanských vztahů, každodennosti, rebelií, kriminality, sexuality, stavovské politiky či tradiční kultury venkova. Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborného, ale i laického konzumenta, tak Čechura náleží k nejvýznamnějším současným českým představitelům mikrohistorie. V rámci reorganizace bylo schváleno děkankou filosofické fakulty UK rozhodnutí ředitele Ústavu českých dějin Ivana Šedivého o zrušení profesorského místa se specializací na české dějiny raného novověku s účinností 1. července 2015. Zrušení místa, a tedy Čechurovo propuštění, vzbudilo jisté překvapení v rámci univerzity, ovšem upozornil na ně i Petr Zídek v Lidových novinách.

Více od autora

Milan Hlavačka

Milan Hlavačka je český historik specializující se zejména na politické, sociální a hospodářské dějiny habsburské monarchie a českých zemí a také na dějiny dopravy. Po absolvování gymnázia v Hořovicích vystudoval v letech 1974–1979 obor historie-germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1982 získal tamtéž titul PhDr. a roku 1985 obhájil disertační práci na Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd a obdržel titul CSc. V ČSAV pracoval do roku 1991, kdy přešel na katedru československých dějin FF UK, na níž se roku 1995 habilitoval v oboru české dějiny. Roku 2006 byl prezidentem jmenován profesorem českých dějin. Od roku 2007 pak působil na FF UK jako ředitel Ústavu českých dějin. Od roku 1999 taktéž zároveň pracuje v Historickém ústavu Akademie věd České republiky, kde stojí v čele oddělení dějin 19. století.

Více od autora