Luděk Navara, Pavel Šafr
Příběhy železné opony : Díl 1-2

2004 | Nakladatelství Host

Vlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona... Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v našem dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti. Pečlivě stř…ežená hranice komunistického Československa se západním Německem a Rakouskem byla dějištěm tisíců dramat, kdy se Češi a Slováci, ale také východní Němci či Poláci pokoušeli opustit “tábor míru a socialismu”. Podle mínění východoněmecké Stasi bylo dokonce Československo v ochraně hranic ze všech spojenců NDR dlouhodobě nejúspěšnější a dokázalo zmařit více než devadesát procent pokusů o útěk.
Luděk Navara, publicista, který se represivní povaze komunistického režimu a pokusům o rezistenci proti němu věnuje dlouhá léta a publikoval na tato témata především na stránkách Mf Dnes stoželezné opony nadmíru povolaným. Jeho kniha nejenže zasvěceně postihuje jednu z důležitých podob bývalého režimu, nejenže je dobře napsaná a čte se jedním dechem, ale měla by se číst také jako skutečné memento o tom, jak naše nepříliš dávná minulost opravdu vypadala.
Oldřich Tůma, historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČRvky článků, rozhovorů, komentářů, je autorem k historii československé. Vlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona... Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v našem dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistick…ých básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti. Pečlivě střežená hranice komunistického Československa se západním Německem a Rakouskem byla dějištěm tisíců dramat, kdy se Češi a Slováci, ale také východní Němci či Poláci pokoušeli opustit “tábor míru a socialismu”. Podle mínění východoněmecké Stasi bylo dokonce Československo v ochraně hranic ze všech spojenců NDR dlouhodobě nejúspěšnější a dokázalo zmařit více než devadesát procent pokusů o útěk.
Luděk Navara, publicista, který se represivní povaze komunistického režimu a pokusům o rezistenci proti němu věnuje dlouhá léta a publikoval na tato témata především na stránkách Mf Dnes stoželezné opony nadmíru povolaným. Jeho kniha nejenže zasvěceně postihuje jednu z důležitých podob bývalého režimu, nejenže je dobře napsaná a čte se jedním dechem, ale měla by se číst také jako skutečné memento o tom, jak naše nepříliš dávná minulost opravdu vypadala.
Oldřich Tůma, historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČRvky článků, rozhovorů, komentářů, je autorem k historii československé.

Obsažené svazky:

Příběhy železné opony 2004 1 (202 s., 1. vyd.)
Příběhy železné opony 2006 2 (258 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	259 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 129 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	202 + 258
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072941356
ISBN:	9788072941353
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	14. 4. 2026 12:50
Číslo položky:	1700767

O autorech

Luděk Navara

Luděk Navara , je český spisovatel literatury faktu, publicista, scenárista a historik. Vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně a později dálkově historii na FF MU. Od roku 1995 byl redaktorem MF Dnes, později začal spolupracovat s Aktuálně.cz. Spolupracuje též s ČT Brno a ČT Ostrava. Jeho hlavní specializací v oblasti historie a publicistiky jsou zločiny komunismu a nacismu a odsun sudetských Němců. V roce 2009 založil společně s Miroslavem Kasáčkem Občanské sdružení Paměť, které mapuje komunistickou totalitu v Česku, především v regionu jižní Moravy. Občanské sdružení Paměť iniciovalo vznik Stezky svobody a památník železné opony Brána ke svobodě u Mikulova. Na útěku – neuvěřitelný příběh Josefa Brykse, načetl David Novotný, vydala Audiotéka, 2017 Příběhy železné opony, načetla Bára Štěpánová, vydal OneHotBook, 2019 Od Nadace Český literární fond obdržel Výroční novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2007. Od Nadačního fondu angažovaných nestraníků obdržel 8.12.2010 Cenu Antonína Švehly. Dne 5. července 2018 byl spolu s Miroslavem Kasáčkem oceněn Pamětní medailí České biskupské konference. Oceněna byla jejich dlouholetá aktivní práce v oblasti odkrývání a mapování zvůle totalitního režimu. Již v roce 2016 je ocenil medailí sv. Cyrila a Metoděje brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Poděkoval jim tím za dlouhodobé úsilí věnované studiu a prezentování osudů obětí totality s přihlédnutím k tehdy vydané publikaci „A přece budu blízko“.

Více od autora

Pavel Šafr

Pavel Šafr je český novinář, komentátor a dlouholetý šéfredaktor novinových i časopiseckých titulů. Byl šéfredaktorem Lidových novin, Mladé fronty DNES, ředitelem skupiny Blesk , šéfredaktorem týdeníku Reflex, od roku 2015 šéfredaktor vlastního online média Svobodné fórum, následně Forum24. Před revolucí Pavel Šafr pracoval jako knihovník ve Státní knihovně v pražském Klementinu. V roce 1987 se začal angažovat v opoziční skupině Demokratická iniciativa, kterou vedli tvůrci někdejšího literárního časopisu Tvář Emanuel Mandler a Bohumil Doležal. V této době se podílel na vydávání samizdatových tiskovin. V letech 1990–92 byl tajemníkem poslaneckého klubu KDS-LDS ve Federálním shromáždění. Od roku 1992 pracoval v Českém deníku, kde se v roce 1993 stal poprvé šéfredaktorem. V roce 1994 byl krátce šéfredaktorem Denního Telegrafu, odkud byl vydavatelem odvolán na základě nespokojenosti výkonné rady ODS s politickou orientací listu. Z případu odvolání šéfredaktora na základě politického tlaku se stal skandál, o němž rozsáhle informovala i zahraniční média a případ byl zmíněn také ve zprávě výboru Kongresu USA o stavu lidských práv za rok 1994. V letech 1994–1997 vlastnil spolu s Robertem Čásenským a Michalem Musilem poradenskou agenturu Penguin, jejímž klientem byla tehdejší Občanská demokratická aliance. V letech 1997–2000 byl šéfredaktorem Lidových novin. Lidovým novinám tehdy stoupl prodaný náklad z 58 až na 90 tisíc. Lidové noviny tím byly zachráněny před zavřením, k němuž mělo dojít v únoru 1998 a od firmy Ringier AG je koupilo düsseldorfské vydavatelství RBVG, jemuž v ČR patřilo vydavatelství MAFRA. V Lidových novinách založil přílohy Orientace a Věda a spolu s Michalem Wernischem magazín Pátek LN. Díky tomu obdržel od Unie vydavatelů cenu „šéfredaktor roku 1998“. Od roku 2000 do roku 2006 byl šéfredakto...

Více od autora