Knihy
Beletrie
Česká literatura
Ota Holub
Příběhy věrnosti a cti

Ota Holub, Alois Císař
Příběhy věrnosti a cti

1987 | Nakladatelství Naše vojsko

Příběhy příslušníků československé bezpečnosti těsně po druhé světové válce.
Druhé vydání. Příběhy příslušníků československé bezpečnosti těsně po druhé světové válce.
Druhé vydání.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, natrhnutá obálka, zkosený hřbet, vybledlý hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, vybledlý hřbet, natrhnutá obálka, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	282 s., [32] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	96. svazek ed. 96. svazek ed. Živá minulost
Vydání:	2., dopln. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 12. 2024 14:49
Číslo položky:	1078761

O autorech

Ota Holub

Ota Holub byl český spisovatel a publicista zabývající se vojenskou historii, průkopník tzv. „bunkrologie“, jež se věnuje československým opevněním. Pocházel z Malých Svatoňovic na Trutnovsku, v roce 1949 vystudoval trutnovskou obchodní akademii a poté se zabýval žurnalistikou a literaturou faktu. Díky svému studiu na vojenské vysoké škole se ve svých pracích zabýval vojenskou tematikou. Působil v armádě a SNB, dosáhl hodnosti podplukovníka. Dodnes je uznáván jako český nejznámější spisovatel, publicista a žurnalista, zabývající se československou vojenskou historií a vojenstvím. Byl velký a zanícený průkopník popularizace a zpřístupnění prvorepublikových bunkrů a opevnění, také byť amatérský, tak odborně zdatný historik vojenství a autor literatury faktů. Jako jeden z prvních začal v Československu psát opevnění vybudovaném vybudované ve druhé polovině 30. let na ochranu československého státu před Německem. Svými pracemi přivedl celou generaci tzv. bunkrologů právě k zájmu o československé pevnosti, o systém pevnostní ochrany státu proti německému nacismu ve 30. letech a také o československou vojenskou historii. Zajímal se především o rodné Trutnovsko, ale i o sousední Náchodsko, Králicko či Podkarpatskou Rus. Podle předkládaných faktů a skutečných událostí z období 30. let polemizuje o správnosti obranného rozhodnutí státu a Hlavního štábu československé armády při rozhodování mezi variantou tzv. strojové modernizace tehdejší naší armády a správně zvolenou statickou, tedy převážně pevnostní obranou s vybudováním speciálních vojenských útvarů "hraničářů" a jednotek SOS . Ve svých pracích, po zhodnocení odborných vojenských názorů a skutečných parametrů a možností tehdejší obrany československého státu, téměř vždy dochází k závěrům, že byla zvolena správná strategie pevnostní statické obrany země a že prvorepubliková armáda byla logisticky, kapacitně, výcvikově a zejména morálně lids...

Více od autora