Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Michail Andrejevič Osorgin
Příběh jedné moskevské ulice

Michail Andrejevič Osorgin
Příběh jedné moskevské ulice

2018 | Nakladatelství Prostor

Centrem románu je rodinný dům profesora ornitologie Ivana Alexandroviče stojící na moskevské ulici Sivcev Vražok. Plastická rodinná kronika, odehrávající se v letech 1914–1920, slouží jako mikrokosmos, v němž se zrcadlí střet ruské inteligence s dějinnými katastrofami počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou… revolucí a bolševickým terorem v době válečného komunismu. V osmdesáti šesti krátkých kapitolách, sledujících osudy profesorovy rodiny i řady vedlejších postav, se v ostrých střizích, připomínajících principy montáže ruského avantgardního filmu, střídají detailní záběry se záběry celku, záběry statické a dynamické, dějinná mikroúroveň s makroúrovní. Osudy jednoho domu na ulici Sivcev Vražok se tak kompozičně i dějově stávají jen střípkem vyjmutým na malou chvíli z běhu tragického času.
Působivý román o neblahých osudech Ruska, a zejména ruské liberální inteligence v prvních desetiletích 20. století napsal a vydal jeho autor Michail Osorgin v pařížské emigraci v roce 1928. Vzápětí vyšel román také česky , německy i anglicky .

Ruský publicista a spisovatel Michail Andrejevič Osorgin vystudoval právnickou fakultu Moskevské univerzity. V řadách strany socialistů revolucionářů se zúčastnil revoluce roku 1905, poté byl půl roku vězněn a dalších deset let strávil v italské emigraci. Do Ruska se vrátil teprve v červnu roku 1916 a věnoval se novinářské činnosti. Po říjnové revoluci vystupoval kriticky vůči bolševikům, za což byl několikrát vězněn a nakonec na podzim roku 1922 vypovězen z Ruska na tzv. parníku filozofů.
Po ročním pobytu v Berlíně se v roce 1923 usadil ve Francii, kam se z Berlína přesunulo těžiště emigračního kulturního i duchovního života. V Paříži publikoval v emigračních periodikách Dni či Poslednije novosti a vydal svá nejznámější prozaická díla – Sivcev Vražok a Povesť o sestre . Mezi jeho další prozaická díla patří Svidetěl istorii či Volnyj kamenščik , publikoval také výbory povídek. V roce 1940 uprchl do neokupované části Francie do městečka Chabris, kde v roce 1942 zemřel. Centrem románu je rodinný dům profesora ornitologie Ivana Alexandroviče stojící na moskevské ulici Sivcev Vražok. Plastická rodinná kronika, odehrávající se v letech 1914–1920, slouží jako mikrokosmos…, v němž se zrcadlí střet ruské inteligence s dějinnými katastrofami počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou revolucí a bolševickým terorem v době válečného komunismu. V osmdesáti šesti krátkých kapitolách, sledujících osudy profesorovy rodiny i řady vedlejších postav, se v ostrých střizích, připomínajících principy montáže ruského avantgardního filmu, střídají detailní záběry se záběry celku, záběry statické a dynamické, dějinná mikroúroveň s makroúrovní. Osudy jednoho domu na ulici Sivcev Vražok se tak kompozičně i dějově stávají jen střípkem vyjmutým na malou chvíli z běhu tragického času.
Působivý román o neblahých osudech Ruska, a zejména ruské liberální inteligence v prvních desetiletích 20. století napsal a vydal jeho autor Michail Osorgin v pařížské emigraci v roce 1928. Vzápětí vyšel román také česky , německy i anglicky .

Ruský publicista a spisovatel Michail Andrejevič Osorgin vystudoval právnickou fakultu Moskevské univerzity. V řadách strany socialistů revolucionářů se zúčastnil revoluce roku 1905, poté byl půl roku vězněn a dalších deset let strávil v italské emigraci. Do Ruska se vrátil teprve v červnu roku 1916 a věnoval se novinářské činnosti. Po říjnové revoluci vystupoval kriticky vůči bolševikům, za což byl několikrát vězněn a nakonec na podzim roku 1922 vypovězen z Ruska na tzv. parníku filozofů.
Po ročním pobytu v Berlíně se v roce 1923 usadil ve Francii, kam se z Berlína přesunulo těžiště emigračního kulturního i duchovního života. V Paříži publikoval v emigračních periodikách Dni či Poslednije novosti a vydal svá nejznámější prozaická díla – Sivcev Vražok a Povesť o sestre . Mezi jeho další prozaická díla patří Svidetěl istorii či Volnyj kamenščik , publikoval také výbory povídek. V roce 1940 uprchl do neokupované části Francie do městečka Chabris, kde v roce 1942 zemřel.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	388
Jazyk:	česky
ISBN10:	807260399X
ISBN:	9788072603992
Překladatel:	Kateřina Šimová
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Pozdní sběr
Vydání:	V českém jazyce vydání druhé, v nakladatelství Prostor první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 8. 2022 12:58
Číslo položky:	378980

O autorovi

Michail Andrejevič Osorgin

Michail Andrejevič Osorgin, rusky: Михаил Андреевич Осоргин, skutečným příjmením Iljin, rusky: Ильин . Ruský novinář, spisovatel, esejista a jeden z aktivních zednářů ruské emigrace, jeden z vůdců několika ruských zednářských lóží ve Francii. Narodil se do rodiny potomků pilířových dvořanů. Příjmení Osorgin si vzal od babičky. Otec A. F. Iljin byl právník, účastník realizace soudní reformy Alexandra II, bratr Sergej byl místním novinářem a básníkem. Vystudoval právnickou fakultu Moskevské univerzity. V řadách strany socialistů revolucionářů se zúčastnil revoluce roku 1905, poté byl půl roku vězněn a dalších 10 let strávil v italské emigraci. Do Ruska se vrátil teprve v červnu roku 1916 a věnoval se novinářské činnosti. Po říjnové revoluci vystupoval kriticky vůči bolševikům, za což byl několikrát vězněn a nakonec na podzim roku 1922 vypovězen z Ruska na tzv. parníku filozofů. Po ročním pobytu v Berlíně se v roce 1923 usadil ve Francii, kam se z Berlína přesunulo těžiště emigračního kulturního i duchovního života. V Paříži publikoval v emigračních periodikách Dni či Poslednije novosti a vydal svá nejznámější prozaická díla – Sivcev Vražok a Povesť o sestre . Mezi jeho další prozaická díla patří Svidetěl istorii či Volnyj kamenščik , publikoval také výbory povídek. V roce 1940 uprchl do neokupované části Francie do městečka Chabris, kde v roce 1942 zemřel.

Více od autora