Jiří Trávníček
Příběh je mrtev? : schizmata a dilemata moderní prózy

2003 | Nakladatelství Host

Téma knihy je stanoveno jako otázka: je v moderní próze ještě možný příběh? A pokud je možný, tak za jakou cenu? Proč prozaik 20. století příběhu nevěří? Čím vším si ho musí zasloužit a co musí udělat, aby byl — jako vypravěč příběhu — pro svého čtenáře důvěryhodný? V první části se autor snaží nastínit hlavní problém…y moderní prózy. Jsou jimi především rozchod fabulace a vyprávění a zbytnění racionality . Zatímco prozaik 19. století se mohl spolehnout na to, že „vyprávět“ a „vědět“ se nacházejí v souladu, pro prozaika 20. století je tento soulad ztracen: „vědět“ se postavilo proti „vyprávět“. Druhá část knihy se skládá z 55 konkrétních pozorování, jež jsou seskupena do pěti tematických okruhů. Konkrétní interpretace se týkají jednotlivých děl české a světové literatury, dílčích míst těchto děl, dvou tematicky příbuzných děl atd.: Smrti v Benátkách od Th. Manna, Rothova Pochodu Radeckého, Hnusu od J.-P. Sartra, Života a díla skladatele Foltýna od K. Čapka, Oka uragánu P. Whitea, próz I. B. Singera, Bykavova Lomu, Psí kůže V. Körnera ad. Téma knihy je stanoveno jako otázka: je v moderní próze ještě možný příběh? A pokud je možný, tak za jakou cenu? Proč prozaik 20. století příběhu nevěří? Čím vším si ho musí zasloužit a co musí uděla…t, aby byl — jako vypravěč příběhu — pro svého čtenáře důvěryhodný? V první části se autor snaží nastínit hlavní problémy moderní prózy. Jsou jimi především rozchod fabulace a vyprávění a zbytnění racionality . Zatímco prozaik 19. století se mohl spolehnout na to, že „vyprávět“ a „vědět“ se nacházejí v souladu, pro prozaika 20. století je tento soulad ztracen: „vědět“ se postavilo proti „vyprávět“. Druhá část knihy se skládá z 55 konkrétních pozorování, jež jsou seskupena do pěti tematických okruhů. Konkrétní interpretace se týkají jednotlivých děl české a světové literatury, dílčích míst těchto děl, dvou tematicky příbuzných děl atd.: Smrti v Benátkách od Th. Manna, Rothova Pochodu Radeckého, Hnusu od J.-P. Sartra, Života a díla skladatele Foltýna od K. Čapka, Oka uragánu P. Whitea, próz I. B. Singera, Bykavova Lomu, Psí kůže V. Körnera ad.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	300
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072940791
ISBN:	9788072940790
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Teoretická knihovna
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	15. 4. 2026 11:7
Číslo položky:	1702666

O autorovi

Jiří Trávníček

Jiří Trávníček je literární teoretik, historik a kritik zabývající se moderní českou literaturou, interpretací a hermeneutikou, teorií literatury a výzkumy čtenářské kultury. Jiří Trávníček se narodil roku 1960 ve Vyškově do rodiny vysokoškolského učitele. V letech 1979–1984 studoval FF UJEP se zaměřením na češtinu a historii. Své studium úspěšně zakončil diplomovou prací Působení Jana Skácela v Rovnosti v letech 1945–1952. Roku 1987 se stal odborným pracovníkem brněnské pobočky Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, následně v září 1989 přešel do oddělení teorie ÚČSL v Praze. V letech 1991–2003 se stal vyučujícím na katedře české a slovenské literatury a literární vědy Filozofické fakulty MU v Brně aby se později v letech 1997–2003 stal jejím vedoucím. Zde přednášel o současné české literatuře a teorii literatury. Roku 1991–1992 se navrátil opět do studijních let, kdy postgraduálně studoval na University of London School of Slavonic and East European Studies. Díky tomuto studijnímu pobytu vzešla práce Language as Memory. Two Czech Poets in Exile: Ivan Jelínek and Ivan Blatný. Za tuto práci získal titul M. A. . Roku 1996 se za svou práci Poezie poslední možnosti stal docentem. V roce 2003 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v oddělení teorie prózy. Pár let na to, roku 2007 pak přešel do oddělení pro výzkum literární kultury. Tohoto roku se také stal zástupcem ředitele pro brněnské pracoviště ÚČL AV ČR. Od roku 2003 také vyučuje na FF KU v Praze, kde byl roku 2005 jmenován profesorem. Jiří Trávníček je ženatý a má dvě dcery. Jiří Trávníček publikuje od roku 1980, kdy v době svého studia přispíval do brněnských studentských časopisů. Tyto své rané příspěvky vždy podepisoval pseudonymy Gapriel Poupě-Nerozvité či Prozan Kliotić. Do konce 80. let přispíval také do samizdatových periodik Kritický sborník a Revue 88. Zde se také publikoval pod krycími ...

Více od autora