Vladimír Škutina
Presidentův vězeň

1969 | Severočeské nakladatelství

Oblíbený televizní pracovník a publicista V. Škutina napsal původně pro týdeník Reportér zprávu, která pak byla nezkráceně přetištěna v anglických, amerických, holandských, dánských, francouzských, západoněmeckých a italských novinách, o svém tragikomickém příběhu, kdy byl v roce 1962 odsouzen a uvězněn pro "snižování …vážnosti presidenta republiky podle § 103". Oblíbený televizní pracovník a publicista V. Škutina napsal původně pro týdeník Reportér zprávu, která pak byla nezkráceně přetištěna v anglických, amerických, holandských, dánských, francouzských, zá…padoněmeckých a italských novinách, o svém tragikomickém příběhu, kdy byl v roce 1962 odsouzen a uvězněn pro "snižování vážnosti presidenta republiky podle § 103".

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

zašlé desky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Mírně opotřebená zašlé desky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	78
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	2. 7. 2025 12:54
Číslo položky:	1288686

O autorovi

Vladimír Škutina

Vladimír Škutina byl český humorista, publicista, spisovatel a scenárista. Otec Jaroslav byl ředitelem Pohřebního ústavu hl. m. Prahy. Vladimír Škutina byl po válce členem organizace Junáka – 22. střediska „Šipka“. Studoval gymnázium v Křemencově ulici, odkud byl roku 1948 vyloučen. Ve studiu pokračoval na Vančurově gymnáziu na Smíchově , kde v roce 1950 maturoval. Již za studií začal přispívat do novin. Po maturitě byl krátce redaktorem novin Práce a agentury ČTK, pak dělníkem v Tatře Smíchov a v Armabetonu. V roce 1952 začal studovat na FAMU, po dvou semestrech školu opustil a zvolil si svobodné povolání. Připravoval revuální pořady a kabarety pro Park kultury a oddechu Julia Fučíka , pro tehdejší Divadlo hudby a další pražské scény a pro zájezdová vystoupení. Snažil se uplatnit ve filmu . V roce 1953 vydal první knihu Bez vavřínů a stal se externím scenáristou zábavních pořadů Československé televize. Podílel se např. na prvním „televizním silvestru“ . Podílel se také na scénáři hudebního filmu Hvězda jede na jih , který však na příkaz tehdejšího prezidenta Antonína Novotného bylo zakázáno promítat . Po dobu základní vojenské služby byl přidělen k Ústřednímu domu armády jako redaktor časopisu Pěst. V letech 1967 až 1969 působil jako redaktor Československé televize a byl spoluautorem revue a seriálů Ztracená revue , Půjčovna talentů , které byly oceněny Zlatou růží na Mezinárodním televizním festivalu v Montreux, detektivních cyklů Kriminalistická laboratoř a Kriminalistický archiv . V roce 1955 se oženil s Evou Dobiášovou, slavnou basketbalistkou a sportovní novinářkou. Měli spolu dceru Lucii, provdanou Granátovou. V roce 1960 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy...

Více od autora