Inna Rottová
Přerostlá lolitka

2018 | Nakladatelství MOBA

Příběhy, které zdaleka neodpovídají tradičním představám o klidném a moudrém stáří. Platí o nich spíše výrok pětadevadesátileté pařížské modelky: „Nevidím na vráskách nic špatného. Jsou známkou odvahy.“ Jsou stále schopni se bezhlavě zamilovat – muži často do velmi mladých žen, ale občas i žena do mnohem mladšího muže.… Jindy se zase náhle osvětlují několik desítek let staré události, které vyvolají řadu příjemných, ale i nepříjemných vzpomínek. Ani jedna z povídkových postav se necítí být bezmocnou obětí. Žijí dál jako zamlada: se stejnou odvahou a zvědavostí. Příběhy, které zdaleka neodpovídají tradičním představám o klidném a moudrém stáří. Platí o nich spíše výrok pětadevadesátileté pařížské modelky: „Nevidím na vráskách nic špatného. Jsou známkou odvahy….“ Jsou stále schopni se bezhlavě zamilovat – muži často do velmi mladých žen, ale občas i žena do mnohem mladšího muže. Jindy se zase náhle osvětlují několik desítek let staré události, které vyvolají řadu příjemných, ale i nepříjemných vzpomínek. Ani jedna z povídkových postav se necítí být bezmocnou obětí. Žijí dál jako zamlada: se stejnou odvahou a zvědavostí.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	236
Jazyk:	česky
ISBN10:	802438311X
ISBN:	9788024383118
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	18. 7. 2023 12:9
Číslo položky:	592382

O autorovi

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP. Narodila se v Leningradě do židovské rodiny. Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal maminčin bratr, který pracoval v Moskevské komunistické internacionále. Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl maminčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě. V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu , přestály krutou zimu a hlad a několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda. Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V ob...

Více od autora