Knihy
Michal Stehlík
Přepište dějiny podruhé

Michal Stehlík
Přepište dějiny podruhé

2022 | Nakladatelství Jota, s.r.o.

Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme,… a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady. Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu…? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová, bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 27. 2. 2026

	Stav Nová nová, bez obálky	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 27. 2. 2026	~~499 Kč~~ 419 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	269 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	301
Jazyk:	česky
ISBN10:	807689056X
ISBN:	9788076890565
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Přepište dějiny
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 10. 2024 21:7
Číslo položky:	1008896

O autorovi

Michal Stehlík

Michal Stehlík je český historik a slovakista, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 2006 až 2014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V letech 2014 až 2015 byl předsedou Rady Českého rozhlasu. Je pedagogem na FF UK a náměstkem generálního ředitele Národního muzea. Michal Stehlík se narodil v Třebíči, ale od roku 1977 žije v Dačicích. V roce 1994 maturoval na Gymnáziu v Dačicích. Magisterské studium absolvoval na Filozofické fakultě UK v Praze v oboru historie – slovakistika, kde také v roce 2005 získal titul Ph.D. z oboru české dějiny. Roku 2001 získal v rigorózním řízení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně titul PhDr. V roce 2010 se z českých dějin habilitoval na docenta na Univerzitě Palackého v Olomouci. V prosinci 2020 ho prezident republiky jmenoval profesorem pro české dějiny na návrh Univerzity Karlovy. Michal Stehlík začínal v Dačicích, kde byl členem zastupitelstva a pracoval v Městském muzeu a galerii . V letech 2001–2002 působil v referátu centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 nastoupil do Národního muzea, kde v dalším roce stal náměstkem generálního ředitele Michala Lukeše. V roce 2005 byl Akademickým senátem Filozofické fakulty UK zvolen děkanem fakulty. Ve funkci byl v listopadu 2009 potvrzen i na další čtyři roky. Podílel se na celé řadě festivalových, výstavních i vzdělávacích projektů. V roce 1999 založil o.s. Krasohled, které pořádalo 2000–2017 např. Dačické barokní dny. V roce 2003 v Dačicích prosadil umístění pamětní desky obětem holocaustu a v roce 2014 se podílel na umístění pamětní desky politickému vězni JUDr. Valenovi také v Dačicích. Koordinoval také první a druhou Pražskou muzejní noc v letech 2004 a 2005. Mezi významné kurátorské počiny patří mj. tyto výstavy: „FOTBAL 1934–2004. 70 let od římského finále“, „Svobodně! 60 let vysílá...

Více od autora