Knihy
Filozofie a náboženství
Marxismus a Leninismus
Kenneth Ewart Boulding
Přehled soudobých buržoazních ekonomických teor...

Kenneth Ewart Boulding: Přehled soudobých buržoazních ekonomických teori

Kenneth Ewart Boulding, Ruth Prince Mack, Joseph J Spengler, Moses Abramovitz, Andreas George Papandreou, D. Gale Johnson, Clement Lowell Harriss, Norman Sharpe Buchanan, Paul Alexander Baran, Richard I Ruggles
Přehled soudobých buržoazních ekonomických teorií : Díl 1-2

1981 | Nakladatelství Academia

Obsažené svazky:

Přehled soudobých buržoazních ekonomických teorií 1980 Svazek I (547 s., 1. vyd.)
Přehled soudobých buržoazních ekonomických teori 1981 Sv. 2 (460 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~599 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	547 + 460
Jazyk:	česky
Editor:	Bernard Francis Haley, Howard Sylvester Ellis
Překladatel:	Václav Klaus
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 7. 2026 8:30
Číslo položky:	1853352

O autorech

Paul Anthony Samuelson

Paul Anthony Samuelson byl americký ekonom. Jako první Američan získal v roce 1970 Nobelovu cenu za ekonomii, neboť podle Švédské královské akademie „udělal více, než kterýkoli jiný současný ekonom, aby zvýšil úroveň vědecké analýzy v ekonomické teorii“. Ekonomický historik Randall E. Parker ho nazval „otcem moderní ekonomiky“ a The New York Times ho považoval za „nejvýznamnějšího akademického ekonoma 20. století“. Samuelson byl pravděpodobně nejvlivnějším ekonomem druhé poloviny 20. století. V roce 1996, když mu byla udělena Národní medaile za vědu, která je považovaná za nejvyšší americké vědecké vyznamenání, ocenil Samuelsena prezident Bill Clinton za jeho „stěžejní příspěvky do ekonomické vědy“ za 60 let. Samuelson považoval matematiku za „přirozený jazyk“ pro ekonomy a výrazně přispěl k matematickým základům ekonomiky svou knihou Základy ekonomické analýzy. Byl autorem nejprodávanější učebnice ekonomie všech dob: Economics: An Introductory Analysis, poprvé publikované v roce 1948. Byla to druhá americká učebnice, která se pokusila vysvětlit principy keynesiánské ekonomiky. Nyní má své devatenácté vydání s prodanými téměř 4 miliony kusy ve 40 jazycích, včetně ruštiny, francouzštiny, čínštiny, slovenštiny, češtiny, hebrejštiny nebo arabštiny. James Poterba, bývalý vedoucí ministerstva hospodářství MIT, poznamenal, že Samuelson ve své knize „zanechává obrovské dědictví jako vědec a učitel, jako jeden z gigantů, na jejichž bedrech stojí současní ekonomové“. V 16 letech nastoupil na Chicagskou univerzitu a v době Velké hospodářské krize získal doktorát z ekonomie na Harvardu. Po dokončení studia ve 25 letech se stal asistentem profesora ekonomie na Massachusetts Institue of Technology a řádným profesorem ve věku 32 let. V roce 1966 byl jmenován profesorem institutu . Svou kariéru strávil na MIT, kde se podí...

Více od autora

John Kenneth Galbraith

John Kenneth Galbraith byl vlivný kanadsko-americký ekonom, harvardský profesor, spisovatel, veřejný intelektuál, ekonomický popularizátor, prezidentský poradce a velvyslanec USA v Indii. V ekonomii je řazen mezi post-keynesiánce a institucionální ekonomy. Politicky patřil k představitelům sociálního liberalismu. Jako aktivní člen Demokratické strany USA působil v administrativách prezidenta F. D. Roosevelta, H. Trumana, Johna F. Kennedyho a L. B. Johnsona a významně se podílel na tvorbě hospodářské politiky USA druhé poloviny 20. století. Během svého života napsal více než 30 knih, z nichž několik se stalo svého času ekonomickými bestsellery, a cca 390 odborných článků. Jeho knihy jsou napsány populárním, netechnickým stylem, srozumitelném i laikovi. Nejznámější je trilogie Americký kapitalismus , Společnost hojnosti a Nový industriální stát . Galbraith je také autorem několika významných ekonomických konceptů, např. teorie vyvažující síly, teorie konvergence ad. Mimo jiné zpopularizoval termíny „technostruktura“ či „konvenční moudrost“. Za rozhodující faktor ekonomického vývoje považoval technologický pokrok. Ačkoli se sám za institucionalistu nepovažoval, v jeho díle je patrný vliv Thorsteina Veblena, zakladatele amerického institucionalismu. Spojuje je mimo jiné velmi sarkastická kritika soudobého kapitalismu. Galbraith byl také velkým kritikem mainstreamové, tj. neoklasické ekonomie, kterou nazýval blackboard economics. Obviňoval své kolegy z konvenční moudrosti, která nepřipouští originální myšlenky a neodpovídá na problémy své doby. Ve 30. letech proto plně přijal učení J. M. Keynese, které bylo v té době velmi revoluční. Zastával mnoho kontroverzních názorů, co se týče reklamy, plánovaného hospodářství či regulace cen. Mnohé ze svých názorů však postupem času mírnil. V Československu byl Galbraith známý v 60. letech díky své knize Nový indu...

Více od autora