Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Miloš Weingart
Přehled literatury bulharské

Miloš Weingart
Přehled literatury bulharské

1919 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Přehled bulharské literatury a jejich autorů od příchodu křesťanství až do počátku 20. století. Přehled děl různých autorů v kontextu s historickými událostmi Přehled bulharské literatury a jejich autorů od příchodu křesťanství až do počátku 20. století. Přehled děl různých autorů v kontextu s historickými událostmi

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Mírně opotřebená

oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, oděrky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	63
Jazyk:	česky
Edice:	115. svazek ed. 115. svazek ed. Za vzděláním
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2025 11:40
Číslo položky:	1217736

O autorovi

Miloš Weingart

Miloš Weingart byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, slovakista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských a církevněslovanských památek a vysokoškolský pedagog. V letech 1909–1913 vystudoval klasickou a slovanskou filologii a srovnávací jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, souběžně pracoval jako knihovník Slovanského semináře FF UK, v závěru studia získal doktorát filozofie. V letech 1914–1918 působil jako profesor reálného gymnázia v Praze–Smíchově, paralelně byl od roku 1915 až do 1918 vedoucím Kanceláře Slovníku jazyka českého ČAVU. Po habilitaci v roce 1919 byl jmenován soukromým docentem pro obor slovanské filologie na FF UK , v tomto období rovněž vykonával funkci sekretáře Extenze českých vysokých škol pražských a externě vyučoval na Státní konzervatoři v Praze. Po založení Univerzity Komenského v Bratislavě již jako řádný profesor slovanské filologie působil na tamní filozofické fakultě , ve funkčním období 1924–1925 stál v jejím čele jako děkan, v následujících letech se stal rektorem a prorektorem bratislavské univerzity. Počátkem roku 1927 se vrátil jako řádný profesor srovnávacího jazykozpytu slovanského a staroslověnštiny na FF UK v Praze, kde přednášel až do své smrti v roce 1939. I zde vykonával akademické funkce, děkanem FF UK byl v letech 1930–1931, proděkanem 1931–1932. Patřil k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku, v roce 1934 na své členství rezignoval. V jeho rozsáhlé akademické, badatelské, publicistické, ediční a organizační činnosti zaujímaly nejdůležitější místo práce paleoslovenistické s akcenty mluvnickými, lexikologickými, literárně historickými a textologickými. Zabýval se rovněž srovnávacím slovanským jazykozpytem, studiem byzantsko-slovanských vztahů, zajímal se o zvukovou kulturu spisovného...

Více od autora