J. K Rowling
Předobrý život : o prospěšnosti nezdarů a významu představivosti

2018 | Nakladatelství Albatros

J. K. Rowlingová o významu nezdaru a o tom, jak důležité je mít představivost.

Když dostala J. K. Rowlingová pozvání promluvit před studenty na Harvardově univerzitě, rozhodla se k absolventům hovořit o dvou tématech, jež jsou jejímu srdci nesmírně blízká: o tom, co všechno může přinést neúspěch, a o významu pře…dstavivosti. Studenty ujistila, že odvaha selhat je pro dobrý život stejně důležitá jako jakékoli jiné konvenční měřítko úspěchu. Schopnost představit si, jak žije druhý, a vcítit se do něj – zvlášť pokud dotyčný neměl v životě takové štěstí jako my – je vlastností veskrze lidskou a jako takovou si ji musíme hýčkat. Příběhy, které Rowlingová vyprávěla, a provokativní otázky, které studentům kladla, už mnohé inspirovaly k úvahám o tom, co to takový „dobrý život“ je. Její slova, jež vyjdou v češtině poprvé, slouží jako útěcha a volání do zbraně zároveň – a to pro čtenáře všeho věku, kteří stojí na životní křižovatce. S odvahou riskovat a schopností zkrotit svou představivost se můžeme všichni trochu přestat bát a otevřít se příležitostem, jež život přináší. J. K. Rowlingová o významu nezdaru a o tom, jak důležité je mít představivost.

Když dostala J. K. Rowlingová pozvání promluvit před studenty na Harvardově univerzitě, rozhodla se k absolventům …hovořit o dvou tématech, jež jsou jejímu srdci nesmírně blízká: o tom, co všechno může přinést neúspěch, a o významu představivosti. Studenty ujistila, že odvaha selhat je pro dobrý život stejně důležitá jako jakékoli jiné konvenční měřítko úspěchu. Schopnost představit si, jak žije druhý, a vcítit se do něj – zvlášť pokud dotyčný neměl v životě takové štěstí jako my – je vlastností veskrze lidskou a jako takovou si ji musíme hýčkat. Příběhy, které Rowlingová vyprávěla, a provokativní otázky, které studentům kladla, už mnohé inspirovaly k úvahám o tom, co to takový „dobrý život“ je. Její slova, jež vyjdou v češtině poprvé, slouží jako útěcha a volání do zbraně zároveň – a to pro čtenáře všeho věku, kteří stojí na životní křižovatce. S odvahou riskovat a schopností zkrotit svou představivost se můžeme všichni trochu přestat bát a otevřít se příležitostem, jež život přináší.

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 143 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	159 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	159 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
ISBN10:	8000050498
ISBN:	9788000050492
Překladatel:	Petr Eliáš
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2025 9:26
Číslo položky:	1306368

O autorovi

J. K Rowling

Joanne Rowlingová se narodila roku 1965 v anglickém Gloucestershiru, jejími rodiči jsou laborantka Anne a manažer firmy Rolls Royce Peter. Rowlingová na sebe upozornila už v šesti letech, kdy napsala povídku o králíčkovi Rabbitovi , který měl spalničky. V roce 1971 se její rodina přestěhovala z Yatu do Winterbournu, kde si Joanne a její sestra Di hrály s dětmi ze sousedství na kouzelníky. Jejich nejlepšími přáteli byli v té době Ian Potter a jeho sestřička Vikky. S těmi si užily hodně legrace – Ian měl totiž nevyčerpatelnou zásobu bláznivých nápadů, a tak ani talíře zdobené hlemýždi nebo běhání po čerstvém betonu nebylo pro malou Joanne nic neobvyklého. V roce 1974 se Rowlingovi opět přestěhovali, tentokrát do Tutshillu, poblíž městečka Chepstow . Joanne se v nové škole nelíbilo, možná proto se začala hodně věnovat čtení . Jejím nejlepším kamarádem se zde stal Sean Harris, který byl proslulý tím, že spolužačkám o poledních přestávkách vyprávěl příběhy, a který v určitých věcech nápadně připomíná Rona Weasleyho. Postava Hermiony je do jisté míry jejím autoportrétem . V posledním roce školy se Rowlingová stala „vzornou žákyní“, stala se velkou čtenářkou Jane Austenové a sběratelkou prastarých jmen. Od osmnácti studovala na univerzitě v Exeteru francouzštinu a filologii a během studia strávila rok v Paříži jako asistentka učitele. Koncem devadesátých let krátce pracovala jako úřednice pro Amnesty Internacional, později také jako sekretářka v Manchesteru, práce ji ale příliš nebavila. O poledních pauzách psala v kavárnách a počítač používala k přepisování svých příběhů. Při jedné večerní cestě vlakem z Manchestru do Londýna jí v mysli náhle vytanula podoba Harryho Pottera… Po smrti své matky odjela do portugalského Porta učit angličtinu. Po odpoledních ...

Více od autora