Mihailo Lalić
Pramen tmy

1973 | Nakladatelství Odeon

Výbor z povídek a novel předního černohorského spisovatele zavádí na Černou Horu v době nedlouho před druhou světovou válkou a za války. Autor zachycuje nejenpřírodní krásy země, ale i otřesné sociální rozpory, bídu a zaostalost lidu a zejména jugoslávský odboj proti fašismu s hrdiny nejen tradičně statečnými, ale i …lidsky blízkými a křehkými. Výbor z povídek a novel předního černohorského spisovatele zavádí na Černou Horu v době nedlouho před druhou světovou válkou a za války. Autor zachycuje nejenpřírodní krásy země, ale i otřesné sociá…lní rozpory, bídu a zaostalost lidu a zejména jugoslávský odboj proti fašismu s hrdiny nejen tradičně statečnými, ale i lidsky blízkými a křehkými.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	279, [3]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Milada Nedvědová
Edice:	Soudobá světová próza. Malá řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2026 11:26
Číslo položky:	1764000

O autorovi

Mihailo Lalić

Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Více od autora