Knihy
Hobby a domácí práce
Kutilství
Josef Polák
Praktická příručka pro domácí kutily

Josef Polák: Praktická příručka pro domácí kutily

Josef Polák, Jan Simonides
Praktická příručka pro domácí kutily

1974 | Státní nakladatelství technické literatury

Druhé vydání příručky, která představuje soubor rad, pokynů a návodů pro činnost domácích kutilů, bylo podstatně obměněno. Kromě kutilské abecedy přináší užitečné rady pro zahrádkáře, pěstitele pokojových květin, motoristy, fotoamatéry a dále řadu námětů a popisů ke zhotovení meteorologické stanice, jednoduchého nábytk…u, bytových a módních doplňků, výtvarných a ručních prací apod. Druhé vydání příručky, která představuje soubor rad, pokynů a návodů pro činnost domácích kutilů, bylo podstatně obměněno. Kromě kutilské abecedy přináší užitečné rady pro zahrádkáře, pěstitele pokojo…vých květin, motoristy, fotoamatéry a dále řadu námětů a popisů ke zhotovení meteorologické stanice, jednoduchého nábytku, bytových a módních doplňků, výtvarných a ručních prací apod.

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	146
Jazyk:	česky
Edice:	Řada polytechnické literatury, Řada polytechn. literatury, 41. svazek ed. 41. svazek ed. Polytechnická knižnice. Řada 3, Udělejte si sami, Polytechnická knižnice
Vydání:	2., dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 10. 2023 10:16
Číslo položky:	662276

O autorech

Josef Polák

Josef Polák byl významným odborníkem v oblasti muzejnictví a památkové péče. Jeho dráha je spojena především s Východoslovenským muzeem v Košicích a válečným pražským Židovským ústředním muzeem. Josef Polák se narodil 3. února 1886 v pražské židovské rodině, která však byla sekularizovaná a rovněž mluvila česky. Josefův otec Jakub Polák byl drobným podnikatelem, vlastnil malou továrnu na kartonáž . Matce Terezii se rok po Josefovi narodil ještě jeden chlapec, Ferdinand. Poté, co získal základní vzdělání na české obecné škole a maturitu na českém gymnáziu v Truhlářské ulici, uvažoval Josef Polák o studiu dějin umění, které ho dlouhodobě přitahovaly, na doporučení rodičů se však přiklonil k oboru s všestrannějšími možnostmi uplatnění – právům. I přesto si však posléze našel čas na kunsthistorické přednášky, zejména Karla Chytila. Nezanedbával ani spolkovou činnost – byl členem Svazu českých pokrokových židů a Spolku českých akademiků – židů, kde byl dokonce místopředsedou. Kupodivu mu zbýval čas ještě na ochotnické divadlo, psaní populárně naučných článků a organizaci vycházek po židovských památkách. Nadto ještě stačil absolvovat dobrovolnickou vojenskou službu u C. K. zeměbraneckého pluku č. 8. Po promoci, která proběhla 23. října 1909, získával sice právní zkušenosti v advokátní kanceláři a na různých soudních institucích, především se však věnoval svým umělecko-historickým zájmům, pracoval v muzeích a publikoval. Josef Polák narukoval ke 12. střeleckému pluku a s ním byl vyslán na východní frontu. Záhy však utržil zranění a po rekonvalescenci se již do bojové jednotky nevrátil. V zázemí mu byla svěřena práce cenzora korespondence, kvůli jeho samorostlému přístupu k ní a předválečné politické angažovanosti byl ohodnocen jako nespolehlivý a pro zdravotní stav roku vyřazen 1915 z činné vojenské služby . Vrátil se ke svému předválečnému zaměstnání v advokátní kanceláři, válečn...

Více od autora

Jan Simonides

Ján Simonides byl slovenský spisovatel memoárové a cestopisné prózy. Pocházel z rodiny evangelického kněze, vzdělání získal v Prešově a ve Wittenbergu a po studiích působil v Brezně jako rektor školy. Po odhalení Vesselényiho spiknutí ho věznili v Leopoldově a byl odsouzen na neapolské galeje. Cestou na galeje ujel spolu s Tobiášem Masníkem, ale po pěti dnech je opět chytili a uvěznili. Na svobodu se dostal díky tomu, že je vykoupil jistý německý kupec. Procestoval mnoho zemí , než se usadil v Německu, kde žil do roku 1683. Po návratu do vlasti působil jako evangelický kněz v Banské Bystrici-Radvani , Kráľovej , Hronseku , Banské Bystrici , tam se stal superintendantem . Je znám zejména jako autor cestopisných a memoárové děl, ve kterých se věnoval svým zážitkům od odsouzení v Bratislavě až po návrat domů. Vycházel přitom ze svých deníků, které si cestou psal. Ve svých dílech však nepopisoval jen své zážitky, ale věnoval se i popisem krajů, které navštívil, jejich regionálních zvyklostí, etnografických poměrů a architektury . Používal jednoduchý, bezprostřední jazyk, přičemž nevkládal do textu téměř žádné náboženské detaily , takže jeho dílo je považováno za víceméně světskou prózu, která v té době byla vzácná. Byl též autorem latinské příležitostné poezie, náboženských polemik a náboženských výchovných spisů. Obhajoval význam mateřské řeči, slovakizoval biblickou češtinu, dokladem toho je jeho úvod ke katechismu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Simonides na slovenské Wikipedii.

Více od autora