Bedřich Hlaváč, Jan Štenc, Alexander Exax
Praha v obrazech

1928 | Nakladatelství Hans Epstein

Fotografie rakouského umělce zachycují pohledy na Prahu a pražské památky z počátku 20. století. Snímky jsou realistické a dávají nám nahlédnout i do interiérů významných budov . Prostota snímků zdůrazňuje krásu památek a výjimečnost města. Některé fotografie vyvolávají nostalgické pocity, např. záběry ulic se starými …tramvajemi a automobily, popisky uvádějící památky pod starým názvem . Některé stavby dnes již neexistují . Fotografie rakouského umělce zachycují pohledy na Prahu a pražské památky z počátku 20. století. Snímky jsou realistické a dávají nám nahlédnout i do interiérů významných budov . Prostota snímků zdůra…zňuje krásu památek a výjimečnost města. Některé fotografie vyvolávají nostalgické pocity, např. záběry ulic se starými tramvajemi a automobily, popisky uvádějící památky pod starým názvem . Některé stavby dnes již neexistují .

s kódem BREZEN26: 359 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	[4 s.], 96 obr. příl., 6
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Víděň
Vystaveno:	10. 3. 2026 14:55
Číslo položky:	1651720

O autorech

Bedřich Hlaváč

Narozen 26.12.1868 v Praze, zemřel 30.10.1936 tamtéž. Novinář, redaktor, autor vzpomínkových knih, fejetonista, překlady z němčiny a do němčiny, vídeňský dopisovatel pražských časopisů.

Více od autora

Jan Štenc

Jan Štenc byl český nakladatel. V roce 1908 založil podnik Grafický závod Jan Štenc, který se věnoval reprodukci a dokumentaci uměleckých děl a architektury. Narodil se 13.9.1871 v rodině Jana Petra Stenze , pomocníka v knihtiskárně a manželky Emilie, rozené Frankové . Měl čtyři sestry Marii, Annu Marii, Emilii, Terezu a dva bratry Václava a Josefa. Vyučil se zinkografem, a od roku 1890 pracoval jako reprodukční rytec Vilímova ústavu grafického v Praze. Jan Štenc zahájil v roce 1908 provoz ve vlastním nakladatelství a v pronajatém grafickém závodě v asanované Mikulášské ulici. Štencův grafický kabinet vydával od roku 1913 vlastní ročenky. Byl ženat za Hedviku Mingrovou . Také byl dobrovolným pokladníkem a jednatelem Spolku výtvarných umělců Mánes. Podílel se též, jako odborník na reprodukci a grafickou úpravu, na vydávání časopisu Volné směry a další ediční činnosti spolku. Sídlo grafického závodu, tzv. Štencův dům, navrhl a realizoval v letech 1909–1911 architekt Otakar Novotný. Štencovu vilu ve Všenorech postavil v letech 1921–1922 Jan Kotěra . Hlavní program výroby se odvíjel od zhotovování štočků pro knihy, pořizování fotografií jak uměleckých děl od architektury po plány a kresby, dále reklamní fotografie zdokonalované americkou retuší. V závodě bylo hlubotiskové oddělení pro tisk fotomechanicky zhotovených desek i originální umělecké grafiky. Štenc poskytoval možnost tisku každému, kdo se grafikou zabýval, tedy i amatérům. Na jaře 1912 otevřel Štencův grafický kabinet, v němž prodával kolekce grafických listů V Štencově grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. Štencovo nakladatelství vydalo šest svazků Dějepisu umění od Antonína Matějčka (pravěk až počátek ...

Více od autora