Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Zdeněk Wirth
Praha v barevných dřevorytech Karla Vika

Zdeněk Wirth: Praha v barevných dřevorytech Karla Vika

Zdeněk Wirth, František Táborský
Praha v barevných dřevorytech Karla Vika

1928 | Nakladatelství Müller a spol.]

Čtyřicet grafik s pohledy na pražské památky doprovází poetický text věnovaný dějinám a kráse města. Čtyřicet grafik s pohledy na pražské památky doprovází poetický text věnovaný dějinám a kráse města.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet, zašlý text na hřbetu, neautorská dedikace

Skladem na prodejně

	Stav Dobrý lehce opotřebené desky, flíček na zadní straně desek, převazba, zlacená ořízka, polopergamenová, vevázaná obálka	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Dobrý natrhnutý hřbet, zašlý text na hřbetu, neautorská dedikace	Skladem na prodejně	319 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet, zašlý text na hřbetu, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	101
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Vik
Vydáno v:	Turnov
Vystaveno:	22. 8. 2025 14:45
Číslo položky:	1356608

O autorech

Zdeněk Wirth

Narozen 11. 8. 1878 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 25. 2. 1961 v Praze. Historik umění, zaměření na památkovou péči.

Více od autora

František Táborský

František Táborský byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít. Narodil se v chudé rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie, dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina. Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy odchodem do důchodu. Mimo to byl jmenován profesorem h. c. brněnské univerzity. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracíval na letní prázdniny. V Praze bydlel v učitelské době na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd do novostavby domu čp.602/III s výhledem na Kinského zahradu. Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků . Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Smetanovy společnosti v Radhošti. Dvakrát navštívil Rusko právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktor...

Více od autora