William James
Pragmatism : nové jméno pro staré způsoby myšlení : populární přednášky o filosofii

1918 | Nakladatelství Jan Laichter

Vyberte kus

Stav

Dobrý

text podtrhán tužkou, drobné razítko předchozího majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý text podtrhán tužkou, drobné razítko předchozího majitele	Skladem pro e-shop	~~649 Kč~~ 359 Kč
	Stav Dobrý celá kniha lehce ohlá, odtržený drobný kus převazby	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 296 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	205
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Špaček
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Otázky a názory
Vydání:	1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2024 13:41
Číslo položky:	909832

O autorovi

William James

O fotografovi pojednává článek William James . William James, byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie, autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie. Byl 14. nejcitovanějším psychologem ve 20. století. Narodil se v bohaté newyorské rodině, jeho otec se zajímal o literaturu, o Swedenborgovu teologii a měl bohaté styky s americkou i evropskou intelektuální elitou té doby: s Emersonem, C. S. Peircem, E. Machem, Johnem Dewey, Markem Twainem, J. Frazerem, Henri Bergsonem, H. G. Wellsem, G. K. Chestertonem, S. Freudem, C. G. Jungem. Stejně jako jeho pět velmi nadaných sourozenců dostal vynikající vzdělání, několikrát navštívil Evropu a naučil se řadu jazyků. Jeho bratr Henry James se stal velmi úspěšným spisovatelem. Od roku 1864 studoval medicínu na Harvardově univerzitě, kde pak také působil až do smrti . V roce 1867–1868, když se léčil z depresí v Německu, objevil psychologii Hermanna Helmholtze a Freudova učitele Pierre Janeta. Po promoci se stal asistentem lékařství na Harvardově univerzitě, ale od roku 1876 se už věnoval pouze psychologii a od roku 1897 se stal tamtéž profesorem filosofie. Nebyl myslitel akademické učenosti, nýbrž stále se snažil, aby jeho myšlení studentům i čtenářům pomáhalo lépe žít. V psychologii kritizoval dogmatické školy, které podle něho k ničemu nevedou. Proti mechanistickým výkladům myšlenkových procesů zdůrazňoval, že člověk vždycky sleduje nějaké cíle, hledá, volí a jedná. Slavný je Jamesův výklad emocí: není to tak, že by člověk viděl medvěda, dostal strach, a proto utekl, nýbrž tak, že uteče, jak spatří medvěda, a teprve potom dostane strach. Emoce jsou tedy cosi prvotního a bezprostředního, vyvolaného přímo vjemy nebo podněty. Pravda je podle něj to, co se lidem dlouhodobě osvědč...

Více od autora