Miroslav Horníček
Poznámky o divadle

1990 | Nakladatelství Melantrich

Člověk jak se říká ví své.Tyto poznámky jsou výsledkem mého padesátiletého pobývání na jevišti.Nejsou to paměti ani vzpomínky,říkám tomu:poznámky.
Tak to prosím,berte.Ani ta padesátiletá praxe mi nedovoluje vytvářet nějakou teorii.Jsou to,opakuji,jen a jen poznámky o tom,jaké postupy mám na jevišti rád a které odmít…ám.Pokud herec může vůbec nějaké postupy odmítat.
Hraju a proto jsem rád,což mi připomíná Descartovo:myslím,tedy jsem.
I nadále tedy hromadím zkušenosti,ze kterých možná budou další poznámky.
Což neberte jako příslib dalšího dílu nebo vyhrožování tímto.
Miroslav Horníček Člověk jak se říká ví své.Tyto poznámky jsou výsledkem mého padesátiletého pobývání na jevišti.Nejsou to paměti ani vzpomínky,říkám tomu:poznámky.
Tak to prosím,berte.Ani ta padesátiletá praxe mi n…edovoluje vytvářet nějakou teorii.Jsou to,opakuji,jen a jen poznámky o tom,jaké postupy mám na jevišti rád a které odmítám.Pokud herec může vůbec nějaké postupy odmítat.
Hraju a proto jsem rád,což mi připomíná Descartovo:myslím,tedy jsem.
I nadále tedy hromadím zkušenosti,ze kterých možná budou další poznámky.
Což neberte jako příslib dalšího dílu nebo vyhrožování tímto.
Miroslav Horníček

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (19. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	291
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070230452
ISBN:	9788070230459
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2025 10:47
Číslo položky:	1420954

O autorovi

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora