Knihy
Psychologie a osobní rozvoj
Psychologie
Zdeněk Matějček
Pozdní následky psychické deprivace a subdepriv...

Zdeněk Matějček: Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace

Zdeněk Matějček, Věduna Bubleová, Jiří Kovařík
Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace

1997 | Nakladatelství Psychiatrické centrum

Následky psychické deprivace pro život postižených jedinců v dospělosti byly dosud sledovány jen zřídka, a to ve velké většině jen retrospektivním postupem a kazuistickými studiemi. Pozornost byla přitom takřka výhradně zaměřena na činitele nepříznivé. Studie, jejíž výsledky jsou předkládány, spojuje postup retrospekti…vní s prospektivním a dává ojedinělou příležitost postihnout také činitele působící příznivě. Předmětem výzkumu byly tři skupiny dospělých osob , které v dětství různě dlouhou dobu vyrůstaly v deprivačních podmínkách a v různé míře tak byly vystaveny terapeutickému či kolektivnímu působení v tzv. náhradní rodinné péči . Poznatky získané rozsáhlým souborem metod i ze zdrojů na výzkumu zcela nezávislých jsou dále srovnávány s nálezy získanými týmž postupem v dlouhodobém výzkumu osob narozených z prokazatelně nechtěného těhotenství a osob kontrolních. Vzniká tak unikátní soubor reprezentující spektrum depresívních podmínek od mimořádně těžkých až po běžnou normu. Výzkum přináší podklady pro cílevědomou prevenci deprivačních životních podmínek, pro výchovu dětí a mládeže k rodičovství, pro terapeutické podchycení postižených skupin obyvatelstva a pro celkovou zdravotně vzdělávací a populační politiku v naší zemi. Následky psychické deprivace pro život postižených jedinců v dospělosti byly dosud sledovány jen zřídka, a to ve velké většině jen retrospektivním postupem a kazuistickými studiemi. Pozornost byla při…tom takřka výhradně zaměřena na činitele nepříznivé. Studie, jejíž výsledky jsou předkládány, spojuje postup retrospektivní s prospektivním a dává ojedinělou příležitost postihnout také činitele působící příznivě. Předmětem výzkumu byly tři skupiny dospělých osob , které v dětství různě dlouhou dobu vyrůstaly v deprivačních podmínkách a v různé míře tak byly vystaveny terapeutickému či kolektivnímu působení v tzv. náhradní rodinné péči . Poznatky získané rozsáhlým souborem metod i ze zdrojů na výzkumu zcela nezávislých jsou dále srovnávány s nálezy získanými týmž postupem v dlouhodobém výzkumu osob narozených z prokazatelně nechtěného těhotenství a osob kontrolních. Vzniká tak unikátní soubor reprezentující spektrum depresívních podmínek od mimořádně těžkých až po běžnou normu. Výzkum přináší podklady pro cílevědomou prevenci deprivačních životních podmínek, pro výchovu dětí a mládeže k rodičovství, pro terapeutické podchycení postižených skupin obyvatelstva a pro celkovou zdravotně vzdělávací a populační politiku v naší zemi.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Mírně opotřebená

politá

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, politá
Vazba:	sešit
Počet stran:	69
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085121891
ISBN:	9788085121896
Edice:	132. svazek ed. 132. svazek ed. Zprávy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 6. 2025 10:49
Číslo položky:	1268901

O autorech

Zdeněk Matějček

Zdeněk Matějček byl světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech – v prostředí psychického strádání neboli deprivace. Jednalo se o moderního reformátora péče o děti, který zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou ve východních Čechách. Jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. V Chlumci setrval až do dospělosti, spolu s rodiči a mladším bratrem. Do míst svého mládí se Matějček později rád vracel ve vzpomínkách. Jeho rodiče pocházeli z českobratrských kořenů a tato tradice byla zachována i jeho třemi dětmi . Matějček se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Po velmi úspěšné maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích vzhledem k válce nemohl studovat, a tak pracoval v otcově hřebčíně jako zemědělský dělník a později u Bati ve Zlíně. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a filozofii . Pro profesní dráhu psychologa se rozhodl v důsledku událostí po únoru 1948. Krátce působil jako psycholog ve výchovném ústavu „Dobrý pastýř“ , poté nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo mimo jiné sledovat vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech. Sociodiagnostický ústav předběhl svou dobu tím, že se na vyšetření každého dítěte podílel celý tým odborníků – psycholog, lékař a sociální pracovnice. Velká pozornost se věnovala hodnocení funkce rodiny. V ústavu, který byl zaměřen na péči o dítě, diagnostiku a terapii poruch a vad, se seznámil s Josefem Langmeierem, s nímž společně vytvořili originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Definovali tak nový psychologický pojem. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech, tedy v podmínkách, v n...

Více od autora