Vítězslav Hálek
Povídky

1951 | Nakladatelství Orbis

"Seznati lid, život jeho, způsoby, náklonnosti, schopnosti, touhy, zlé jeho i dobré stránky, seznati jeho vlastní jádro", označil Hálek v jednom ze svých feuilletonů jako cíl své tvorby. "Hálkovy prosy ... nejsou jen vedlejší přívažek literární činnosti. Tady jsme přímo u kořene české realistické povídky. A je-li to ve…snická povídka, je to tím vzácnější, neboť nic u nás nebylo tolik zkaženo jako pohled na českou vesnici. Hálek z ní po prvé vytvořil skutečné typy, lidové i pravdivé ..." . "Seznati lid, život jeho, způsoby, náklonnosti, schopnosti, touhy, zlé jeho i dobré stránky, seznati jeho vlastní jádro", označil Hálek v jednom ze svých feuilletonů jako cíl své tvorby. "Hálkovy pros…y ... nejsou jen vedlejší přívažek literární činnosti. Tady jsme přímo u kořene české realistické povídky. A je-li to vesnická povídka, je to tím vzácnější, neboť nic u nás nebylo tolik zkaženo jako pohled na českou vesnici. Hálek z ní po prvé vytvořil skutečné typy, lidové i pravdivé ..." .

s kódem BREZEN26: 53 Kč

Stav

Dobrý

desky s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	pevná, převazba, individuální, imitace kůže
Počet stran:	544
Jazyk:	česky
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2026 12:8
Číslo položky:	1666437

O autorovi

Vítězslav Hálek

Vítězslav Hálek, zřídka také Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek, v evidenci obyvatelstva Siegfried Halek , byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. Narodil se v Dolínku u Odolena Vody v rodině hostinského. Měl se stát knězem, proto začal v Praze studovat kněžský seminář, ale proti přání rodičů roku 1847 přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil roku 1855. Rodiče s jeho přestupem nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se tedy psaním básní a udělováním kondic . Poměrně hodně cestoval, navštívil Itálii, Polsko a Balkán, dojmy z těchto cest mu byly inspirací k básním, také je zpracovával ve fejetonech. Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydal ve třech svazcích almanachu Máj, který v letech 1858 - 1863 redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Roku 1872 převzal a redigoval spolu s J. Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také redigoval časopis Květy. Hálek byl mnohostranně činný jako novinář, literární a divadelní kritik, fejetonista, básník, povídkář a dramatik i organizátor literárního a kulturního života. Mladé čtenáře si získal sbírkou lyrických básní písňové formy Večerní písně, v nichž opěvoval šťastnou a vyrovnanou lásku jako hodnotu společenskou, vytvářející hlubší lidské vztahy, a zároveň vyslovoval pojetí básníka jako důležitého činitele v národním životě. Z Hálkovy epiky mají význam Pohádky z naší vesnice, soubor balad a romancí, zobrazujících veselé i tragické příběhy ze života venkovského lidu nebo charakterizující svérázné lidové figurky. Významná je Hálkova povídková tvorba, zejména vesnická, zachycující napětí mezi sedlákem a chalupníkem nebo zobrazující překážky, které se staví do cesty lásce mladých lidí a vyplývají z nepochopení rodičů nebo z lpění na majetku. Do protikla...

Více od autora